V Prostějově, kde před sezonou vyměnili podstatnou část mužstva, píše tamní 1. SK malou fotbalovou pohádku.

Mužstvo ambiciózního trenéra Pavla Šustra je v tabulce na senzační druhé příčce hned za vedoucím Hradcem Králové. A logicky se tak čím dál častěji mluví o první lize. Zatím v režimu „co kdyby…“ či v rovině snů. Ale kdo ví?

Co stojí za prostějovskou senzací? Především v mnohém riskantní, ale nakonec úspěšný zásadní řez v mužstvu. Na stadionku Za Místním nádražím se rozloučily ikony jako Karel Kroupa nebo Jan Polák. Přišli mladí, hladoví vlčáci a zatím si v druholigové řežbě vedou znamenitě.

„Když se podívám do minulosti, tak jsme delší dobu věděli, že bude muset přijít doba, kdy budeme muset hrát s vlastními odchovanci a mladými hráči z okolí, ze třetí ligy a z divizí. I když jsme tady měli ty zkušené, tak jsme se na to chystali. Klidně řeknu třeba dva nebo tři roky,“ tvrdí předseda klubu František Jura.

„Dnes tady máme pět šest odchovanců, kluky z Uničova, z Frýdku-Místku, mladé kluky ze Sigmy, ze Zbrojovky. Fungujeme tak, jak jsme se na to koncepčně připravovali,“ doplnil.

I on měl ale po letní radikální obměně týmu obavy. „To nezastírám. Byli jsme připravení na ledacos. Teď máme obrovskou radost,“ řekl.

„Povedlo se mužstvo výborně vybrat po charakterové stránce. Všichni víme, jak důležitá je týmová chemie. Často se mluví o tom, jak kabina funguje a navenek se vždycky prezentuje, že to tak je. Ale klidně přiznám, že ne vždy je to realita. Teď to ale platí na sto procent, i když to raději zaklepu,“ usmívá se.

„Pozná se to vždycky na náhradnících, jak žijí s týmem,“ přidává návod.

ZÁKLAD ÚSPĚCHU? POVEDENÉ LÉTO

Letní příchody se každopádně maximálně vydařily. Nejen druholigoví pozorovatelé teď vyrážejí do Prostějova čím dál častěji. A v notesech se objevují jména jako Omale, Kopřiva, Matoušek a další. „Když jsme teď nahoře, tak k nám jezdí všichni. Manažeři, trenéři… Když jsme byli desátí, tak tu nebyl skoro nikdo, ale tak to logicky chodí,“ vykládá Jura.

„V létě jsme se trefili prakticky do všech kluků, které jsme přivedli. Byl jsem v minulosti trenér i sportovní ředitel a vím, jak to chodí. Když přišli čtyři hráči a trefili jsme tři, tak jsme byli nadšení. Když se povedli dva, tak to byl pořád úspěch. Teď se nám to podařilo neskutečně. Hráče vždycky důkladně prověřujete, ale musíte mít i štěstí,“ uvědomuje si.

„To, jak se nám teď daří, je výsledek práce všech v klubu – trenéra Šustra a jeho týmu, sportovního ředitele Ladislava Dudíka i Karla Kroupy. Ti odvedli velký kus hlavně v tom, že kromě kluků ze Sigmy jsou všichni kluci pod smlouvami,“ dodává.

I proto si může Prostějov kromě o lize snít i o nějakém zajímavém přestupu. Nigerijský středopolař Salomon Omale už byl v zimě na zkoušce v Mladé Boleslavi. Další mohou následovat v létě.

„Myslím, že máme zajímavé hráče. Občas se někdo poptá, ale že bychom už měli nějakou nabídku, to ne. A opravdu není, že bych to jen nechtěl prozradit,“ směje se Jura.

„Budeme rádi, když kluky posuneme výš, získáme nějaké peníze. Rozhodně ale nechceme ztrácet ambice. Zároveň hledáme další mladé hladové kluky, i když je to teď těžší, když se nižší soutěže nehrají, “ řekl.

A co ta první liga? „Před nějakými dvanácti lety, když jsme tady v Prostějově začínali novou éru, tak jsem říkal, že se tady bude jednou zase hrát první liga. Všichni z toho byli vyřízení. Ale dneska, když si sedneme, tak se smějí a říkají, že jsem to asi doopravdy myslel vážně. Bereme to s pokorou. Musíme nejdřív dokončit zázemí pro mládež na Olympijské ulici, což by se mělo podařit letos. A pak uvidíme. Ale proč to nezkusit?“ táže se Jura.

Prostějov, tehdejší SK, v nejvyšší soutěži působil devět sezon mezi lety 1934 a 1946 a odehrál celkem 198 zápasů. Přibydou v blízké budoucnosti další?

O tom, kde by případně mohl Prostějov nejvyšší soutěž hrát a jaká je budoucnost prostějovských stadionů včetně legendárních "Želízek" můžete číst ve čtvrtečním tištěném vydání Prostějovského deníku, nebo na webových stránkách