Jaké jsou pocity po prvním gólu ve druhé lize?
Myslím, že už bylo na čase. Odehrál jsem dost zápasů, abych se jako útočník prosadil. Jsem rád, že to konečně přišlo. Je to o to lepší a takové symbolické, že se mi to povedlo v Olomouci, kde jsem jako doma.
Byli se na vás podívat kamarádi?
Ano, psali mi, že přijdou. Také tady byli rodiče. Vůbec jsem to ale nevnímal, soustředil jsem se na zápas a chtěl podat co nejlepší výkon. Sice jsem nehrál od začátku, ale aspoň gól jsem dal a ukázal se v dobrém světle.
Očima trenéra Petra Janouška: „Roman je talentovaný hráč, mládežnický reprezentant. Věřím, že se jeho výkony budou dál posouvat. Branka potěší, už ji potřeboval. Nemá jednoduché se v sedmnácti letech otrkávat ve druhé lize. Snažíme se mu vytvářet podmínky, které jej budou posouvat a věřím, že ho dotlačíme daleko a vysoko. Vidím na něm posun. Přijal víc dospělý fotbal, krytí míče, soubojové chování, včas dává míč od nohy. Už si nedovolí takové to kličkování, předržování, co si dovolil v mládeži. Zjednodušil hru. Patří ke kreativním hráčům, takže jsem rád, že si dovolí při některých situacích okolo pokutového území jako tentokrát při gólu. Jsou ale věci, na kterých budeme muset pracovat, třeba směrem do defenzivy.“
Gól byl pěkný, po kličce střela na zadní. Věděl jste hned, co budete dělat?
Když jsem si zpracovával míč, tak jsem chtěl nejprve hledat někoho přihrávkou doprava, ale jak jsem si balón zpracoval, dal jsem si ho doleva, tak už jsem věděl, že budu střílet. Myslel jsem si, že gól bude vítězný, když byl na 3:1, ale bohužel. Tři body by byly lepší a hodily by se nám, jelikož jsme první dva zápasy prohráli. Ale alespoň jsme získali jeden, který je z venku cenný. Mrzí to. Musíme pokračovat v tvrdé práci.
Jak prozatím hodnotíte půlroční angažmá ve Spartě?
V devatenáctce jsem něco odehrál, ale úplně moc gólů jsem také nenastřílel. Z téhle stránky tedy blbé, ale herně si myslím, že se to dalo. Teď jsem dal za béčko gól a alespoň jsem si to nějak odfajfknul.
Dal jste tři góly, ale také získal titul v celostátní lize.
To bylo pro mě skvělé. Strašně jsem to chtěl vyhrát s Olomoucí, což se mi nepovedlo, tak se mi to podařilo alespoň se Spartou. Poslední zápas s Baníkem, kterým jsme vyhráli ten titul, byl skvělý. Oslavili jsme to, šlo se do města, do centra a všichni byli rádi.
Cítíte, že jdete nahoru?
Určitě ano. V béčku jsou tréninky těžší a náročnější. Můžu hrát také druhou ligu a ne jenom za devatenáctku.
V béčku se občas setkáváte s hráči z áčka. Teď hrál třeba reprezentant Jakub Pešek.
Má zkušenosti, snažím se všechno vnímat. Když přijde někdo z áčka, snažím se si od nich vzít co nejvíc a přenést to na sebe.

Jak dlouhá je ještě cesta do áčka?
Dlouhá, mám ještě čas, ale musím pracovat, dávat góly a snad se to v blízké době povede.
Kdybyste měl říct největší rozdíl mezi Sigmou a Spartou?
Asi je to tréninkové zázemí. Když přijdete trénovat na Strahov, tak je to jiné než se Sigmou na Řepčíně. Nedá se to porovnávat.