Kouč Dolan Odstrčil: Na podzim jsem musel hrát, posílili jsme a chceme záchranu

Přiznám se, že neproběhla úplně podle našich představ. Hráči mají své pracovní a studijní povinnosti, takže docházka na tréninky nebyla ideální. V rámci možností si ale myslím, že jsme se připravili dobře. Ale jak říkám, stoprocentně spokojeni být nemůžeme. Na druhou stranu si ale myslím, že s těmito problémy se potýká většina mužstev. Nejsme tedy žádnou výjimkou.

Jak hodnotíte přípravné zápasy?

Většinou jsme v nich netlačili na výsledek a nasazovali i hráče z širšího kádru. Na začátku tak z naší strany převažovaly prohry. Je ale také třeba říci, že jsme nastupovali proti silnějším soupeřům z divize, což pro kluky byla určitě dobrá zkušenost. Alespoň viděli, kam se jejich výkon dá ještě posunout. V závěru přípravy jsme pak porazili Kostelec a na závěr remizovali s béčkem HFK Olomouc 3:3. V tomto střetnutí jsme během druhého poločasu znovu protočili také hráče ze střídačky. Udělali jsme to proto, že nám jeden zápas ze začátku přípravy kvůli covidu utekl. A protože jich celkově nebylo zas tak moc, přistoupili jsme i v generálce k tomuto modelu.

Absolvovali jste během zimy nějaké herní soustředění?

Soustředění jsme neabsolvovali právě i z důvodu covidu. Pořád byl někdo na marodce. I když jsme původně chtěli, nakonec jsme nikam nejeli.

Zkušený kouč i mistr Evropy. Spasí Kralice velká jména?

Jak jste spokojen s posílením kádru?

Co se týče pohybů v kádru, měli jsme odchody i příchody. Ty musely přijít, protože kádr nebyl moc široký. Vždyť do některých podzimních zápasů jsem musel naskakovat i já. Místo brankáře Marka Kročila, který se vrátil do Holice, jsme se dohodli s polským brankářem Siudutem. Ten absolvoval převážnou část přípravy ve Šternberku a přes Kopřivu by se asi do branky moc nedostával. Podařilo se nám také přivést posilu do obrany, kterou je Tomáš Kaluža ze Sokolu Kozmice, týmu hrajícího I. A třídu Moravskoslezského kraje. Tomáš také prošel mládeží Hlučína. Dále přišel Erik Němec z HFK Olomouc, který na podzim za jejich béčko už kvůli studijním a pracovním povinnostem tolik nenastupoval. A také střední záložník Václav Kubeček z Göllersdorfu, který za nás už v minulosti hrával. Poslední posilou je pak Marek Láhner. To je ale hráč, který teprve obnovuje registraci a postupně se zapojuje do tréninkového procesu. Navíc během přípravy prodělal zranění kotníku, takže toho moc nenatrénoval.

Říkal jste odchody, kdo další vás musel opustit?

Skončil u nás Lukáš Ďurina, který se i z pracovních důvodů vrátil do Kožušan. Dále činnost přerušil Lukáš Teofil, který se vážně zranil při pádu z lezecké stěny a teď má zpřetrhané vazy v lokti. A ještě útočník Michal Nguyen, který se vrací do Hluboček.

Zpověď surově napadeného sudího Orsága. Student práv končit nehodlá!

Dolany patří mezi stabilní účastníky krajského přeboru. Dlouhodobě se ale také tabulkově pohybují v nižších patrech. Čím si myslíte, že to je?

Pro obec Dolany je těžké konkurovat městům, jako je Šternberk, Litovel, Zábřeh či Mohelnice. Není to složité jen pro nás, ale i pro další podobně velké obce, jako jsou třeba Kralice. Co se pak týče mládeže, dlouhodobě to u nás nebylo optimální. Prostě a jednoduše se nám nedařilo vychovávat hráče pro krajský přebor. Nemáme tady osu mužstva tvořenou rodilými „Dolaňáky". To by se podle mě mělo do budoucna určitě řešit. První vlaštovky se už ale pomalu začínají objevovat. Máme v týmu Aleše Foukala, který prošel mládeží HFK Olomouc, je tam i mladý Štěpán Outlý a dále Tomáš Keňa, který se ale nyní dává dohromady po letní autonehodě. Nyní se tak rozehrává v prostějovském dorostu. Kdyby se nám z těchto hráčů podařilo vytvořit osu, navíc dobře doplněnou „přespolními", tak by to mělo nějakou šanci na úspěch.

S jakými ambicemi jdete do jarní části?

Naše ambice jsou při pohledu na tabulku jasné. Jednoznačně budeme chtít zachránit krajský přebor. A také zlepšit herní projev, i když při těch záchranařských soubojích o fotbalovou krásu asi úplně nepůjde. Zkrátka a dobře, potřebujeme body. Stavět chceme na zodpovědném a disciplinovaném výkonu. Věřím, že nějaké body uhrajeme a třeba se i dostaneme do kontaktu s týmy, které jsou nyní před námi o šest až osm bodů. Na druhou stranu ale, kdyby se to nepodařilo, tak bychom z toho asi nějakou velkou vědu nedělali. Samozřejmě ale nic předem nevzdáváme.