„Ze stavu, který po nás nastane, je mi opravdu smutno. Jsem z toho špatný. Všechny ty roky jsou v pytli a bude se hrát I. B třída,“ řekl Radim Žingor na úvod rozhovoru pro Deník.

Pane Žingore, kdy a proč jste se rozhodl po osmi letech ukončit své působení v TJ Sokol Ústí?

Oznámil jsem to vedení už někdy na podzim 2021. Věděl jsem, že se mi narodí vnuk a že chci pracovat tak, aby mě fotbal bavil, ale abych se zároveň mohl víc věnovat rodině. Toto svoje rozhodnutí, jsem na jaře zopakoval vedení asi ještě třikrát.

Následoval vás i hlavní trenér Pavel Sencovici, víte proč?

Pavel v únoru řekl, že když nad tím uvažuje, udělá to stejné. Má holčičku, která má dva roky a chce se jí věnovat. Oznámil to vedení včas, aby se podle toho v Ústí mohli zařídit. Vedení začalo shánět trenéra, ale neúspěšně. Až začátkem června sehnali 26letého klučinu s A licencí z Poličné (Radoslava Kapustu, pozn. red.).

Už nyní je jasné, že po vás a trenérovi se rozhodla skončit také spousta klíčových hráčů. Víte z jakého důvodu?

Šlo o to, že hráči nic nevěděli. Nikdo s nimi nechtěl komunikovat. Já jsem to dělával tak, že jsem měl vždy do konce května se všemi hráči sezení mezi čtyřma očima. Pak jsem věděl, kdo zůstává a kolik hráčů budu potřebovat sehnat. Tohle bohužel vedení Ústí neudělalo. Pořád na všechno mělo čas. Pak přišel 2. červen, kdy sami hráči svolali sezení, aby mohli s vedením mluvit. A tam to nedopadlo dobře.

Fotbalisté Ústí (ilustrační foto).
Ústí bez krajského přeboru, odešla skoro celá jedenáctka. Proč?

Co se na setkání hráčů s vedením stalo?

Vedení pořád vykládalo o tom, jak to dělá dobře. Hráči se naštvali a vyměňovali si s vedením názory. Kluci chtěli mančaft udržet, ne ho rozprášit, přestože měli nabídky. Když jste druzí v krajském přeboru, tak ti hráči samozřejmě nebudou špatní. Výbor asi předpokládal, že nemají kam jít. Myslím si, že do začátku června ale chtěli hráči zůstat a udržet partu pohromadě, přestože věděli, že já s Pavlem (trenérem Sencovicim) už tam nebudeme. Samozřejmě věděli, že jsme to s trenérem a Pepou Velochou, který podle všeho zůstává, drželi. Jestli někdo udrží alespoň B-tým, tak je to Pepa. To je můj názor. Touto cestou bych chtěl Pepovi a Pavlovi za jejich obětavou práci poděkovat.

A proč tedy nakonec někteří hráči v Ústí zůstat nechtěli?

Když kluci viděli nezájem, někteří řekli, že půjdou do Bělotína, další do Přerova, další do Všechovic, jeden že se vrátí do Brušperku. A už se to rozjelo tak, že to nešlo zastavit. Hráči věděli, že jsme prakticky celou sezonu hráli v jedenácti, dvanácti lidech. Když se někdo zranil nebo vykartoval a chyběli třeba tři hráči, tak to byl problém, jako třeba prohra 0:5 v Mohelnici. Ti kluci nejsou hloupí. Jakmile se řeklo, kdo jde pryč a že tam není nikdo, kdo by na sebe vzal roli, řekněme, sportovního manažera a chtěl pracovat, dopadlo to tak, jak to dopadlo.

Po Ústí údajně kolují i zvěsti, že hráči chtěli přidat peníze, co byste řekl k tomuto?

Víte, jak to je na dědině. To se nezakládá na pravdě. Hráči se ústy svého kapitána akorát ptali vedení, kdo bude trenér, kdy se bude hrát, jaké budou podmínky a jak to bude s tréninky. Je mi jasné, že se tyto řeči povedou. Co já vím, tak hráčům byly konkrétní podmínky pro příští sezonu oznámeny až 9. června. To už většina kluků měla o svých budoucích fotbalových krocích jasno.

Hned čtyři hráči základní sestavy včetně vašeho syna odchází do Bělotína. Budete se nově angažovat do fotbalu tam?

Kluci vědí, že budu zainteresovaný v Bělotíně. Je to moje rodná obec, odkud pocházím, pořád tam mám registračku. Vyrostl jsem tam a hrál od žáků. Pak se mé kroky ubíraly přes mládež SK Hranice až do Ústí. Na podzim roku 2022 jsem si plánoval fotbalovou přestávku. Popravdě řečeno, měl jsem toho plné zuby. V situaci, která v Ústí byla, už jsem se ani nedohadoval na schůzích a říkal, že vedení má prostě svou pravdu a my zase svou. Před pár dny jsem se rozhodl pokračovat a jít za lidmi, kterým důvěřuji.

Tedy do Bělotína. Vaše pozice tam bude stejná jako v Ústí?

Všem jsem řekl, že nebudu trénovat. Jakmile s tímto začnete, čas je úplně v pytli. Chci se věnovat vnukovi, rodině i fotbalu. Ale ne, že bude vše jen o fotbale. Budu mít přeci jen padesát (usmívá se).

Fotbalisté Přerova (v bílém).
Nečekaný zvrat! Půjde Přerov do třetí fotbalové ligy?