„Abych se přiznal, tak konkrétně v našem okresu takových perliček naštěstí moc není. Výjimkou je snad jen Nová Hradečná, kde mají hřiště poměrně z kopce a proto si mužstvo, které vyhraje předzápasový los, nikdy nevybírá míč, ale stranu. Spoléhají totiž na to, že si v první půli vytvoří náskok, který už pak v tom druhém budou schopni udržet," říká sekretář okresního fotbalového svazu Olomouc Lukáš Bartoň.

„Jednou když jsme se byli s kamarádem projet na kole, tak mě vzal na hřiště do Odrlic. To bylo hrozně malinké a auty se dají hodit až do brány a smrdět musí každá standardka či střela z půlky," vybavil si další neobvyklost z olomouckého okresu hráč Medlova působícího v krajském přeboru Michal Muzikant. „Z legrace mi říkal, že bych se měl snažit, ať náhodou v příští sezoně neskončím tady, protože tehdy se svými Střelicemi proti Odrlicím hrával," dodal ještě se smíchem.

Pouze vzpomínkou na něco podobného disponují v okrese Prostějov. „Vím, že tady zhruba před deseti lety hrála obec Vitčice, kde přímo přes hřiště vedla vyšlapaná cestička, po které si lidé často zkracovali cestu k nedalekému JZD," loví v paměti prostějovský okresní sekretář Petr Antoníček.

Podobný problém jako v Nové Hradečné se zdá být i v okrese Přerov. „V našem okresu je nejkřivější hřiště, téměř až z kopečka do kopečka, ve Skaličce," směje se sekretářka místního svazu Radka Caletková. Na další zajímavosti už si ale nevzpomene.

Křivá či malá hřiště mohou být samozřejmě problém a pořádně zahýbat i s celkovým vývojem hry. Nepříjemnosti ale mohou nastat i mimo hřiště. Třeba jako v Malé Moravě hrající III. třídu šumperského okresu. „Jsou tam sprchy nějakých 70 metrů od kabin. Navíc ještě směrem do kopce. A pro hráče skutečně není nic příjemného, když musí při nějakém pozdně listopadovém či brzkém jarním zápase tuto cestu absolvovat pouze s ručníkem okolo sebe," říká místní sekretář Radim Netopil.