„Nečekal jsem to a v podstatě jsem si ani neuvědomoval, že se děje něco výjimečného. Až když jsem to viděl večer a druhý den v aplikaci, že ty góly šly tak hezky po sobě, tak mi to došlo. Nakonec mi napsalo i docela hodně známých, kolegů z práce a gratulovali mi,“ usmíval se s odstupem pár dní.

V sobotu to od něj bylo luxusní představení. A vstřelení branky si mezi 10. a 44. minutou vychutnal na několik způsobů. „Při prvním gólu jsem loboval gólmana, pak jsem dostal dvě nahrávky od kluků pod sebe. Největší radost jsem měl ze čtvrtého gólu z trestňáku. Pátý gól pak byl po přihrávce Tomáše Jurenky,“ vypočítal Žák, který se ovšem proměnil v sobotu ve střeleckého mistra.

Obvykle přitom kope spíš za leštinské béčko.

„Tam se mi jednou povedlo dát asi 28 gólů za sezonu, ale to je prales,“ prohlásil. „V áčku jsem dal nejvýš tak čtyři pět gólů za sezonu, takže teď mám vlastně splněno. Doufám ale, že ještě něco přidám,“ dodal vzápětí osmadvacetiletý chlapík, který v mládeži hrál za Mohelnici, ale mezi dospělými pouze v Leštině. Že mu to bude pálit dál, doufají jistě i jeho spoluhráči.

„I kluci v kabině měli radost. První dva zápasy se nám nepovedly, kolikrát se nadřeme na gól. Jsem rád, že jsem takhle pomohl, i když mě to bude stát flašku slivovice,“ rozesmál se kanonýr, kterému radost nezkalilo ani zranění, kvůli kterému nedohrál.

„Dostal jsem loket, ale snad to nebyla odveta za ty góly. Soupeř se mi omlouval. Spadl jsem blbě na rameno, ale je to jen naražené. V týdnu hrajeme pohár, tak to půjdu zkusit,“ dodal na závěr.