Kliknutím zvětšíte
Někteří zelenáči mají tu čest slyšet historky z minulých fotbalových dob z první ruky. Pár velezkušených borců totiž ještě stále kope. A vůbec – často jsou pro svůj mančaft pořád žádaným zbožím.
Deník dal dohromady příběhy jedenácti takovýchto fotbalistů, kteří se stále prohánějí po pražských a středočeských trávnících. Každý okres zastupuje jeden veterán.
Víte například, kterého středočeského gólmana si z „naší“ jedenáctky vytáhl do pražské Sparty legendární kouč Václav Ježek? Nebo kdo prubl angažmá na Maltě a v Holandsku? A kdo si zakopal ještě v devětačtyřiceti letech divizi? Tohle je přehlídka skutečných mazáků!
Josef KUBA, obránce/záložník, 52 let
TJ SK Bečváry, okresní přebor Kolínska
Kariéru začal v TJ SK Bečváry. Poslední rok žáků ale odehrál už v AFK Kolín, stejně jako celé dorostenecké období, pak přešel do tehdy třetiligového A-týmu. Po návratu z vojny (RH Sušice) se vrátil do AFK Kolín, který v té době hrál divizi. Po Bečvárech následovalo velimské období, kde Kuba strávil osm let. „Podařilo se nám postoupit až do divize,“ pochlubil se Kuba. Pak přišel návrat do Bečvár, ve kterých působí v roli hrajícího trenéra dodnes. Za svoji kariéru nastupoval po boku některých věhlasných hráčů. „V Kolíně to byli Jaroslav Němec, František Jakubec, v Sušici Roman Veselý, Robert Žák, Mikuláš Radványi, Ivo Schmucker a ve Velimi Pavel Řehák a Lukáš Hartig. Všichni výborní fotbalisté,“ podotkl Kuba. Fotbal už ho provází životem pětačtyřicet let, trenérem je sedmnáct let. Začal u žáčků v Bečvárech. „Jak už to bývá, jako tatínek. Pak jsem přešel k dospělým, kde působím dodnes,“ dodal Josef Kuba.
Luboš ŠTOČEK, univerzál, 55 let
FC Bílé Podolí, I. B třída, III. třída Kutnohorska
Luboš Štoček je ikonou FC Bílé Podolí s vynikající kopací technikou. Je odchovancem klubu, ale zahrál si i za dva největší týmy v okrese. V dorosteneckém věku přešel do Kutné Hory. V Čáslavi okusil krajský přebor, ale nejvyšší soutěž si znovu zahrál v Kutné Hoře. „Za největší úspěch kariéry považuji své divizní starty v dresu Kutné Hory,“ prozradil Štoček. Sám sebe představuje jako univerzála. Během kariéry hrál tam, kde bylo potřeba. Párkrát se postavil i do brány. A jaký je jeho recept na fotbalovou dlouhověkost? „Chodím stále trénovat, to je základ. Občas si jdu zaběhat,“ řekl veterán, který hraje fotbal od svých šesti let.
Antonín NOVÁK, útočník, 45 let
AFK Loděnice B, III. třída Berounska
S fotbalem začínal „opravdově“ až v šestnácti letech v Tetíně, kde hrál prim. Držel útok i zálohu a mnozí se divili, že nejde někam výš. Do té doby hrál velmi dobře také tenis, což ho drží dodnes. V roce 1999 neodolal lákání AFK Loděnice, kde si zahrál i I. A třídu a navlékal kapitánskou pásku. Navíc provozoval s manželkou Monikou tenisovou školu při LTC Beroun, což mu stále dopomáhá k vynikající fyzické kondici. Zkrátka a dobře – když Tonda přijde na trénink Loděnice, musí se makat. Nic nevypustí. Novák je kanonýr, umí dát góly prakticky ze všeho. Nedávno ještě v krajské I. B třídě vyprovodil Komárov na jeho půdě hattrickem, což ho určitě stálo víc než tradiční kafíčko s rumíčkem. V současné době Novák nastupuje spíš za béčko Loděnice ve třetí třídě, v níž na podzim nasázel soupeřům v osmi zápasech devět gólů. A to ještě občas vypomůže střídáním v hlavním týmu v krajské soutěži.
Petr KUT, brankář, 52 let
SK Lány, I. B třída
Říkají mu Míček a míčky chytá celý život bravurně. Pochází z Lán, kam se na závěr kariéry vrátil, aby pomohl v krajské I. B třídě. Jinak ale Petr Kut chytal o několik pater výš. V Novém Strašecí, kde strávil s přestávkami předlouhých třicet let, si ho dokonce všimli Kladeňáci, kde byl součástí mužstva, které vybojovalo postup do nejvyšší soutěže. Chytal také v dalším větším městě nedaleko Strašecí – v Rakovníku. Na Tatranu ho měli a mají rádi, ještě loni tam pomáhal s výchovou mladíků. Byl také v Neratovicích a Karlových Varech. „Prošel jsem vlastně všechny soutěže kromě první ligy a čtvrté třídy a nakonec ani nikomu nevadilo, že mám hrozný styl,“ směje se Petr Kut, který raději všechny těžké brankářské situace ustává a padá k zemi velmi nerad.
Jan CEMPÍREK, obránce/záložník, 60 let
AFK Sadská, I. B třída, III. třída Nymburska
Začínal v Sadské, hrál za Polaban Nymburk a hlavně za Semice, se kterými postoupil z krajského přeboru do České fotbalové ligy. Na fotbalových trávnících běhá už padesát let. Jeho předností je i přes jeho věk pohyb, ten by mu mohli závidět i mnohem mladší fotbalisté. Je známý tím, že celý život hraje v gumotextilových kopačkách. Kožené s kolíky si koupil jen jednou, hned po prvním poločase je sundal a záhy prodal. A recept Cempírka? „Být neustále v pohybu. Když ne na hřišti, tak na kole, na bruslích, na lyžích,“ říká šedesátiletá ikona Sadské a Semic.
Josef BEJR, brankář, 45 let
Sokol Březno, okresní přebor Mladoboleslavska
Dlouhá léta hrával v ČFL a divizi a v dresu Českých Budějovic odehrál i čtyři utkání v lize. Právě starty v nejvyšší soutěži považuje společně s žákovským titulem mistra Československa z roku 1989 za své největší sportovní úspěchy. Svou už 40 let trvající fotbalovou kariéru si v posledních letech prodlužuje doma v Březně. „Fotbal mě pořád baví, a dokud budu mít klukům co dát a bude o mě zájem, tak není důvod končit,“ říká zkušený brankář, který je mimo trávníky vášnivým cyklistou. Letos už má na kontě téměř čtyři tisíce kilometrů v sedle.
Martin KŮSTKA, záložník, 45 let
FK Bílkovice, III. třída Benešovska
Začínal ve Struhařově, kde byl skoro celou kariéru. Až na jejím konci přestupoval mezi Struhařovem a Bílkovicemi. „Už jsem nechtěl hrát B třídu. Říkal jsem si, že už jsem starý,“ přiblížil cestu Kůstka, který v minulosti s fotbalem málem i skončil. „Měl jsem vážné zranění a deset měsíců marodil. Myslel jsem, že se už nevrátím, ale nakonec se mi to ještě podařilo,“ dodal s úsměvem.
Pavel MRÁZ, útočník, 52 let
Sokol Nová Ves, IV. třída Mělnicka
Pavel Mráz si na vrcholu kariéry zahrál nejvyšší rakouskou soutěž i předkola Ligy mistrů. Výhry a góly mu ale dělají dobře i v nejnižší třídě. Za Novou Ves se mu povedlo vstřelit i sedm gólů v jediném utkání. „Chci vyhrávat a střílet. Dělá mi hrozně dobře, když jdu ze hřiště a ty góly mám. Třeba jen ve čtvrté třídě,“ mluví o své motivaci. Na odchod do fotbalového důchodu nemá ani pomyšlení. „Po každém zápase se sice dávám dva dny dohromady, ale pokud to jde, budu hrát třeba do pětašedesáti jako Láďa Vízek,“ hlásí odchovanec pražské Lokomotivy. Přes dorost Motorletu a vojnu v Karlových Varech se Mráz dostal na zkoušku do pražské Slavie. Přednost ale dal zahraničí – kromě Rakouska si zahrál i na Maltě a v Nizozemí. Perlička na závěr? U jižních sousedů si v lize i dvacet minut zachytal. Kromě startů za týmy osobností a internacionálů má i svoji fotbalovou akademii. A doma ani ne roční dcerku.
Josef ZLATA, brankář, 53 let
Sokol Braškov, I. B třída
Josef Zlata pochází z Kutné Hory, ale díky fotbalu se mu nakonec stalo domovem Kladensko. Obrovský talent si kdysi vytáhl do Sparty slavný trenér Václav Ježek. Prošel i Duklou, ale výrazně se prosadil až v tehdy druholigovém Kladně, kde už také zůstal i v dobách, kdy mělo problémy a padlo do divize. Když začalo stoupat, zbavilo se ho a asi nikdo netušil, že třináct let poté bude vedení klubu Zlatu prosit, aby se téměř v padesáti pokusil klubu pomoci v divizi. Zlata se totiž udržuje pořád ve formě. Prošel několik klubů v okolí Kladna a i teď je obrovskou personou v bráně Braškova. A dost možná ještě dlouho bude.
Jaromír BLAŽEK, brankář, 48 let
FK Újezd nad Lesy, pražský přebor
Nejstarší hráč pražského přeboru je zároveň tím nejslavnějším v celé soutěži. Aby také ne. Sedmi mistrovskými tituly a bronzovou medailí z evropského šampionátu (2004) se nemůže pochlubit jen tak někdo. Legenda pražské Sparty Jaromír Blažek se po konci veleúspěšné profesionální kariéry rozhodl pokračovat ve své oblíbené činnosti a nechal se zlanařit přeborovým Újezdem nad Lesy. A rozhodně se nenudí. Momentálně sice fotbal neprožívá příznivé období, ale vedle hájení újezdské branky se Blažek věnuje mladým brankářům na Bohemce, na Admiře a také je členem vedení futsalové Sparty, s níž loni vybojoval historický mistrovský titul. „Všechno se dá skloubit. Samozřejmě nestíhám jezdit do Újezdu na tréninky, ale nemám s tím problém,“ prohlásil gólman, který vedle Sparty Praha chytal rovněž za Slavii Praha, Dynamo České Budějovice, Viktorii Žižkov, Bohemians, Příbram a Jihlavu. Zahrál si i v zahraničí, v Německu oblékal dres Norimberku.
Zdeněk STAROBA, obránce, 53 let
Nová Ves pod Pleší, I. B třída
Už od šestnácti let nastupoval za A-tým Spartaku Příbram v I. A třídě. O tři roky později pak nakoukl do světa velkého fotbalu, když přestoupil do tehdejšího týmu UD Příbram (dnes 1. FK Příbram). Tam byl součástí silné generace okolo hráčů jako Barát, Csaplár, Mašek, Kordule, Kilián, Pihávek či Vyskočil, která klub dotáhla do druhé nejvyšší soutěže. Druhou ligu si Zdeněk Staroba zahrál také v Brandýse nad Labem, třetí pak v Milíně či Mělníku. Za zmínku ale určitě stojí i angažmá v Klatovech, Čížové nebo právě ve svém současném působišti – Nové Vsi pod Pleší (v době, kdy klub prožíval zlaté časy v divizi). Zajímavostí je, že divizi kopal ještě ve 49 letech. Má i bohaté trenérské a funkcionářské zkušenosti. U ligového týmu Příbrami dělal například asistenta Pavlu Tobiášovi, v klubech FK Tábor a Čížová působil jako sportovní ředitel.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
