Jednoduše se dá shrnout, že vše zůstalo při starém. Suverénní Slavia, klopýtající pseudo-pronásledovatelé Sparta a Plzeň, fantastický Jablonec a zbytek pole.
Sigma také zůstala u stereotypu z posledních kol, opět vedla, opět nevyhrála. Nicméně je nutné říct, že zahrála na hřišti sebevědomé mistrovské Slavie velmi dobrý zápas.
Působili jsme velmi agresivním a kompaktním dojmem. Vysokým presinkem jsme dostávali Slavii pod tlak a vyústilo z něj vedení, o které jsme přišli naivními chybami ve vlastním pokutovém území a následnými penaltami.
Z mého pohledu je zarážející, že u první penalty zůstalo bez většího povšimnutí hraní rukou útočícího hráče.
Nemá cenu brečet, Olomouc se zachovala chlapsky a neremcala, ale čtyři rozhodčí na hřišti a pár dalších v autokaru u stadionu by si rozhodně takového přestupku měli všimnout. Že nebyl dostupný záběr neberu.
Z toho, co jsem viděl já v televizním přenosu to byla jasná ruka, Kuchta z ní vytěžil výhodu. Mělo se pískat ale proti Slavii. Tečka.
Překvapilo mě i to, že kolem situace nebyl větší humbuk. Stát se to při vyrovnané tabulce, věřím, že by bylo daleko víc živo. Slavia je ale takový válec, že ligu má dávno v kapse. Tak možná proto vlastně ani nikdo neprotestuje.
Ještě jedna věci mi na VARu vadí. Vyrábí nám z rozhodčích alibistické loutky. Přitom od hlavního, který bere za jeden zápas odměnu 25 tisíc korun prostě čekáte adekvátní profesionální výkon. Takový, že bude utkání opravdu řídit a bude mít sebevědomí udělat rozhodnutí. Ne, že bude alibisticky čekat, až co mu pošeptá VAR.
Můj dojem je, že se do ligy dostávají až příliš rychle a takové rychlokvašky jsou pak muži bez respektu. V dřívější generaci jsem zažil Pavlína Jirků, Pučka a jiné arbitry. Ti si s hráči dovedli jinak poradit.
Že si pak hráli s pověstným nakloněním roviny víc než je zdrávo a někdy vás taky zařezali jako králíka, to už je samozřejmě špatně. Taková byla doba. Pískat ale uměli.
Ještě se zastavím u zápasů dvou klubů, které by měly díky rozpočtu čnít nad ostatní a prohánět Slavii – u Sparty a u Plzně.
Sparta mě ústy trenéra Kotala obrovsky zklamala ve své filosofii. Celou přípravu trénovala nové rozestavení a do utkání pak nastoupila v jiném a to z důvodu, že se přizpůsobili jakým stylem hraje Baník.
Tímto trenér Kotal (mimochodem dle mě velký fotbalový odborník) popřel identitu sparťanské značky a víru ve vlastní sílu a schopnosti. Přesně tak to vypadalo i na hřišti. Sparta nepředvedla zhola nic a odvezla jen bezbrankovou remízu.
Plzeň si naopak v Příbrami vypracovala spoustu šancí a může žehrat na jejich neproměňování včetně penalty.
Upřímně ale cítím, že experiment s trenérem Guľou nefunguje. Nadešel dle mě nejvyšší čas na změnu ve jménu záchrany šance na pohárovou Evropu.
Guľa je jistě výborný trenér, sám jsem před lety byl na jeho přednášce a zaujal mě svými myšlenkami a rétorikou, ale občas si i dobré věci musí rozpojit. A to je tento případ Plzně. Čím dřív tím lépe.
Na závěr mi nezbývá než politovat mého kamaráda Radima Kučeru. Výprask jeho Teplic od Jablonce byl extrémní. Klobouk dolů před trenérem Petrem Radou a jeho jabloneckou družinou. Na těžkém terénu hráli Severočeši úchvatný fotbal a zcela zaslouženě vyhráli vysokým rozdílem.
Tak jsem zvědavý jaký reparát složí týmy v příštím kole. Budu se těšit zase za týden.
Autor: David Kobylík
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...