„Je určena každému, koho bude zajímat. Ukazuje, že člověk si musí dávat cíle, aby se zlepšoval. Právě touha po zdokonalování u mě byla už od dítěte enormní,“ vyprávěl elitní brankář v pražském obchodním centru Palladium.

Vaše autobiografie má inspirovat. Pomohla nějaká kniha i vám?
Jediné dílo podobného rázu, které jsem četl, bylo od hokejisty Wayna Gretzkého. Jinak jsem takové čtení nevyhledával. Líbily se mi i knihy Oty Pavla, třeba Bedna plná šampaňského.

Knihy o životech sportovců se většinou tvoří po konci kariéry. Myslíte na něj?
Nechávám tuto otázku otevřenou. Pokud vydrží zdraví i forma a budu mít motivaci do každodenní práce, budu chtít pokračovat. V pokročilejším sportovním věku si dávám spíše krátkodobé cíle, například abych se udržel ve formě.

To se vám před zraněním dařilo. Nyní jste zpět, jen jste v klubu přišel o místo jedničky.
Měl jsem vynikající vstup do sezony. Vyhrávali jsme a mně se dařilo. Poté přišlo zranění, ale tak to ve fotbale chodí. Musím čekat na další příležitost, soustředím se, abych ukázal trenérovi, že jsem pořád připravený. Nejdůležitější je, že se daří týmu.

To ano, Arsenal naposledy prohrál v srpnu. I v klubu asi vládne spokojenost?
Máme šňůru bez porážky, ale na druhou stranu jsme z posledních tří utkání třikrát remizovali a zbytečně ztratili. Jinak je série pozitivní, když se nedaří podle představ, počítá se i bod. Jen je škoda, že přišly tři po sobě. Nejprve jsme se z devíti bodů dotáhli na dva a teď musíme dohánět znovu.

Před sezonou v klubu po 22 letech skončil trenér Arséne Wenger. Nahradil ho Unai Emery plnohodnotně?
Emery na práci Wengera navazuje, a sice podobou fotbalu, jaký praktikuje. Jeho styl je založený na technice a hraní, i jeho etiketa práce je výborná. To, že se daří, je prací celého klubu, ale trenérský kolektiv nese velký podíl. První ročník po větší změně bývá vždycky složitější, takže na to, že jsme na začátku cesty, to není zlé.

Těší vás v poslední době výkony reprezentace?
Od příchodu trenéra Šilhavého se zvedly. Předtím byla série ne zrovna pozitivních výsledků, navíc se nedařilo najít stabilitu ve výkonech ani v sestavě. Rok jsme čekali na to, než se vyhrálo! Vítězství je nejlepším lékem, který má na mančaft vliv, což se ukázalo například při nedávném utkání v Polsku. Čelili jsme nepříjemnému soupeři, který má spoustu kvalitních hráčů a byl i na MS a vyhráli jsme. To dodá sebedůvěru.

Dělá vám osobně radost vyrovnaný trojlístek gólmanů?
Trenér může ukázat na kohokoli a nesplete se. Chytat může každý, což se zatím potvrzuje. Jirka Pavlenka měl po přestupu do Brém vynikající sezonu, Tomáš Koubek také prožil po přesunu do Rennes dobrý ročník. Měl sice období, kdy nechytal, ale už je v bráně, takže je připravený i pro národní tým. Tomáš Vaclík chytal výborně v Basileji a formu si přenesl do Sevilly. Jde pro něj o velký krok, Sevilla patří k nejlepším ve Španělsku a LaLiga k nejlepším soutěžím vůbec. Co se brankářů týče, problém nemáme.

Nesvrbí vás rukavice, když se na Čechy díváte?
Někdy ano, patnáct let člověk nemůže zahodit. Na druhou stranu mám sem tam volný víkend, a to se mi dvacet let nestalo. Naberu síly, odpočinu si s rodinou, navštívím zápasy svých dětí… Nikdy mě nenapadlo, že jsem se rozhodl špatně, a to mě těší nejvíc. Přemýšlel jsem o konci dost dlouho a zpětně vidím, že jsem chybu neudělal.

A co návrat do české ligy, ten neplánujete?
Taková možnost už asi reálná není.