Jak se rodil váš návrat do Hodolan?
Některé kluky z týmu tady znám. S Radimem Študentem hraju malou kopanou a ten se mě ptal, když jsem ještě hrál ve Všechovicích, jestli bych do Hodolan nešel. Nakonec k tomu došlo po covidu. Během všech vln jsme asi třikrát restartovali, když se soutěže přerušovaly. A v mém věku je znát každý rok. Když toho ani moc nenatrénujete, tak to je ještě horší. Minimálně třikrát týdně bych tam musel být, abych se dostal do nějaké formy. Tam a zpátky to mám 140 kilometrů. To už se mi nechtělo absolvovat.

Tak jste zvolil návrat domů…
V Hodolanech jsem hrál čtyři roky jako kluk. Už to tady asi i dohraju. S Všechovicemi jsem domluvený, že kdyby to bylo hodně dobré, tak dveře tam mám pořád otevřené, ale myslím, že už k tomu nedojde.

Areál se od té doby asi hodně proměnil, že?
Já jsem hrál ještě na škváře, teď je tam pěkná tráva, krásné hřiště. Je skvělé, jak tam chodí lidé a fandí se. Jezdí i ven, žije to. Je to parádní. Na takovou soutěž je to nevídané.

Vypadalo to, že jste si zápas s Újezdem užíval. Byly tam úsměvy. Berete už okres na pohodu?
Byl to první zápas. Doufám, že to bylo jen seznámení se soutěží a s prostředím. Co mě příjemně překvapilo už minulý týden, kdy jsem se byl podívat na zápas v Blatci byla perfektně nachystaná hřiště. Jak tam, tak teď u nás doma. Co se týká zápasu, tak věřím, že to z mojí strany bude ještě lepší. Nějakou dobu jsem nic moc nedělal, tak musím potrénovat a za dva nebo tři týdny budu i víc běhat a ne po hřišti jenom chodit. Ale tak vyhráli jsme 5:0, tak dobré.

Jak se vám líbilo hokejové střídání?
Hodně. Je to velká pomoc pro hráče mého věku, nebo i starší. Ta fyzická kondice už není na takové úrovni, ale umožňuje to hrát všem, kteří se ještě chtějí hýbat a hrát pro svůj pocit. Odehrát dvacet minut, pak si jít na deset minut spočnout a zase tam vletět, je perfektní. Jenom se musí hlídat, abyste na lavičce moc nezatvrdli (směje se).

Jak velký rozdíl je v kvalitě hráčů?
Je to rozdíl v kvalitě hráčů, to je jasné. Na druhou stranu i tady máme šikovné a zkušené hráče, takže to nebylo jenom nakopávání, ale i kombinace. Jsou tam kluci, kteří hrávali výš a to je vidět. Jsou na balonu klidní a od takového stavu 3:0 už jsme měli hodně balon na kopačkách a mohli jsme dát daleko víc gólů.

Stavíte ještě před sebe nějaké cíle jako postup a podobně. Nebo už jde skutečně jen o zábavu?
Co jsem se bavil s klukama, tak bychom o postup hrát chtěli. Ale když se to nepodaří, tak se nic neděje. Nejdůležitější už je, aby se nikdo nezranil a abychom si všichni zaběhali, zahráli dobrý fotbal a bavilo nás to.