Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Třicítka by byla pěkná nebo alespoň osobní rekord dvacet osm gólů,“ přeje si před jarem muž, který už v polovině soutěže překonal 19 branek z loňska.

Jak se to stane, že někdo nasází za půl sezony 21 gólů?
Zatím tomu nevěřím ani já sám. Před sezonou se tady skládal nový tým, nejstarší hráč měl 33, pak já 28 a jinak samí mladí. V přátelácích, i když s těžkými soupeři, jsme prohrávali. To jsem si říkal, že když dám za sezonu deset, tak budu rád. Ale pak jsem dal hned v prvním zápase hattrick a zklidnil jsem se. Trenér mi taky dal velkou volnost, takže nemusím tolik bránit. A oproti Mohelnici, kde jsem před tím hrával, se na mě víc spoléhá. Tam bylo víc hráčů, kteří to vzali na sebe.

Jakou si dáváte metu před jarem?
Rád bych překonal svůj osobní rekord, to je dvacet osm gólů. Třicítka by byla moc pěkná. Ale bude to těžké. Už teď na podzim to bylo s každým zápasem těžší a těžší.

Bylo znát, že si obránci dávají větší pozor?
Rozhodně ano. Daleko víc si mě všímali při standardkách, v jednom zápase to vypadalo, že by se mnou šli třeba i na záchod. Byly ale i zápasy, kdy mě hlídali, ale stejně jsem se dokázal prosadit.

Jak hodnotíte podzim z hlediska celého losinského týmu?
Umístění je možná trochu zklamáním. Přece jenom bylo tam hodně zápasů, které jsme mohli vyhrát. Dostávali jsme góly v posledních minutách. Třeba v Dolanech jsme dostali gól v 92. minutě. Klidně jsme mohli být v tabulce výš.

Nemrzelo vás, že po postupu s Mohelnicí do divize jste nakonec zůstal v přeboru?
Mělo to více rovin. Do Losin jsem se přestěhoval. Mám tu dům, narodilo se nám dítě, takže jsem už chtěl být tady. Po zápase v Mohelnici jsem třeba nemohl s kluky tak dlouho posedět, protože jsem se musel dopravovat domů. Teď mám všechno kousek, jsem bez starostí a v pohodě.

Pohoda se pak projevuje i na hřišti.
Je to určitě možné.

Jste hráčem Šumperka. Nehodil už vám laso?
Zatím o ničem nevím, ale hraju ještě futsal a to by v Šumperku bylo složité, protože tamní fotbalisté to mají zakázané. Samozřejmě, kdyby nabídka přišla, tak bych o tom uvažoval, ale zatím nic není. Divize už je ale jiná soutěž, potřeboval bych asi víc potrénovat. Potřeboval bych taky asi benevolentnějšího trenéra, protože s mým pohybem po hřišti to určitě není ideální (směje se). V Losinách mi všechno vyhovuje.

Ve futsalu vám to padá stejně jako ve velkém fotbalu?
Zatím bych řekl, že je to celkem podobné. Začátek soutěže nebyl sice optimální, protože jsme hodně měnili sestavu. Někteří kluci nemohli kvůli velkému fotbalu, takže ve čtverce byl každou chvíli někdo jiný. Teď už se to ale ustálilo, tak věřím, že půjdeme nahoru.