Třiačtyřicetiletý Julius Majerský si zachytal divizi v Hranicích. Žije v nedalekém Bělotíně, kam jsme se za málo vídanou sbírkou vydali.
Nikoliv však k Majerskému domů. Jeho kolekce si už vyžádala pronájem místnosti v bělotínském domově pro seniory. Je toho zkrátka moc a manželka z pochopitelných důvodů nevnímá kopačky coby ideální dekoraci bytu…
play_fill
„Prodával jsem a prodával, pak jsem si řekl, že něco bych si mohl i nechat. Našel jsem u sebe zálibu, dostal jsem nutkání si to schovávat,“ popisuje Julius Majerský své sběratelské začátky.
Dnes ho na Instagramu kopacky_julius sleduje přes tři a půl tisíce lidí. Podobného člověka na sítích (minimálně) v Česku nenajdete.
„Třeba na jedné facebookové stránce s nákupem a prodejem mě už asi všichni z 30 000 uživatelů znají. Nesetkal jsem se tam s nikým, kdo by nabízel něco super, co by mě překvapilo. Fakt jsem zatím nenašel někoho, kdo by měl v Česku něco víc, než mám já,“ říká sympaťák se skromným tónem v hlase.
Momentálně má „na skladě“ asi 330 cenných párů. „Snažím se kupovat všechny nové kopačky, které se mi líbí. Co se týká starších modelů, nakupuji přes bazary. Co z toho bude za pět let, to je otevřené,“ pokrčil Julius Majerský rameny.
Teoreticky si většinu z toho, co má pečlivě ve své svatyni porovnané na originálních krabicích, může obout a jít si kopnout. „Snažím se sbírat svoji velikost, což je 43. Je to nejžádanější velikost i na prodej,“ vysvětluje.
Nejdražší kopačky by se dle jeho odhadu mají aktuální hodnotu 30 000 korun. Nechybí limitované edice pro Cristiana Ronalda či Lionela Messiho, kterých je na světě jen několik set kusů.
Od Roteira k Jabulani
Cenná je ovšem i Majerského sbírka originálních míčů, se kterými se hrála většina ročníků Ligy mistrů nebo poslední turnaje mistrovství světa a Evropy. Nechybí tak zabalené Roteiro ani ikonický balon Nike pro anglickou Premiere League v sezoně 2004/2005 podepsaný tehdejšími hráči pražské Sparty. Některé míče mají hodnotu stovek eur.
„Řekl jsem si, že budu sbírat balony z Ligy mistrů a mistrovství světa a Evropy. Trošku jsem se přepočítal, protože k Lize mistrů jsou každý rok dva plus jeden na zimu. Všechny tedy nemám. Chybí mi jich asi pět od roku 2000,“ prozradil Julius Majerský.
Dobrá investice
Jenom za kopačky dal částku, která se blíží neuvěřitelným dvěma milionům korun. Jde však o investici, prodejní cena Majerského kousků bude na trhu sběratelů i hráčů mnohem vyšší.
„Sbírám hlavně pro syna. Má sedm let. Třeba z toho jednou bude něco mít. V něčem může hrát, do budoucna to může prodávat. Je to perspektivní,“ věří seřizovač mechanických a hydraulických lisů.
„Hlavně to manželka nesmí mít na očích. Říkám jí ale, že za peníze, za které nakoupím, to prodám vždycky,“ zasmál se Julius Majerský závěrem.
