Při této příležitosti přinášíme hodnocení úspěšné uplynulé sezony, kdy se kluci umístili na stříbrné pozici v Krajském přeboru Ol. KFS.

Nastupovali v něm proti o rok starším chlapcům a zopakovali tak umístění z druhé nejvyšší žákovské soutěže ze sezony 2007 – 2008. Podzimní část odstartovali kluci na konci prázdnin dvěmi důležitými domácími výhrami nad Mohelnicí 3:0 a Uničovem „B“ 2:0.

Další vysoká výhra (7:0) u nováčka soutěže Moravského Berouna nenaznačila propadák ve čtvrtém kole, kdy doma prohráli 0:4 s pozdějším postrachem Nemilany.

Následovalo vítězství na 1. HFK s béčkem (3:1), kdy proti Hranicím nastoupili poprvé a naposled pouze stejně staří hráči, a před úspěšným turnajem v Prievidzi, kde skončili druzí při účasti 10 mužstev. Doma převálcovali Černovír 6:0. Po další kanonádě na Nových Sadech (7:0) však přišla domácí prohra 0:2 s 1. FC Přerov „B“, kdy nedokázali zúročit trvalou územní převahu.

Rukavici dali venku Zábřehu „B“, ale s Viktorkou měli doma daleko více práce a rozhodla jediná branka střelce mužstva Marka. V utkání podzimu pak u lídra soutěže Šumperka vydřeli po fyzicky náročné bitvě bod. Šest gólů si z Hranic odvezl posílený Prostějov „B“ a ve Šternberku zařídil tři body jedinou brankou Vyka.

Ve dvou předehrávaných jarních zápasech na uničovské UT s béčkem sice zvítězili, ale v posledním zápase s Novými Sady ostudně remizovali. V přípravném období se pak starší žáci zaměřili zejména na utkání venku na umělé trávě.

V prosinci stihli odehrát i dva halové turnaje. Na tradičním SportHouse Cup rozdělili trenéři kluky do dvou týmů a áčko skončilo těsně za vítězným Baníkem. Béčko dosáhlo na bronz. Druhé měření sil, tentokrát proti starším hráčům za účasti deseti týmů, se nevyvedlo a konečné páté místo bylo zklamáním.

Naposledy se kluci vrátili do haly 7. února na třetí ročník PB SCOM Cup. Trenéři díky velké marodce postavili pouze jedno mužstvo. To obsadilo opět druhé místo. Venkovní turnaj šesti týmů na UT v Přerově, který se hrál od ledna do února, chlapci vyhráli se čtyřmi výhrami, jednou remízou a skóre 33:3.

Jarní část začali vítězstvím

Následně postupně vítězili v Kroměříži s béčkem 3:0, s Jakubčovicemi v Rožnově 9:0, v Přerově s 1.FC „B“ 5:2 a poslední přípravu s kombinovaným týmem dorostu a žáků Lipníka remizovali 1:1.

Po této povedené zimní přípravě zahájili chlapci 5. dubna jarní část vítězstvím na hřišti třetího celku Mohelnice a následně doma smetli 8:0 Moravský Beroun. Bohužel porážka 0:2 v Nemilanech po dvou chybách při standardních situacích přerušila jinak vítěznou jarní sérii.

V dalších pěti kolech však hraničtí nasbírali plný počet bodů. Poslední klopýtnutí přišlo tři kola před koncem s vítězem soutěže Šumperkem na domácích hřišti, kdy v první půli nedokázaly Hranice využít vypracované šance a naopak soupeř střílel branky před koncem obou poločasů.

S Prostějovem „B“ vyhráli po zlepšeném výkonu ve druhé půli 1:0 a závěrečný příděl 7:0 si z Hranic odvezl Šternberk. V mužstvu pod vedením trenérů Chovance, Marka a Žingora trénuje čtyřikrát týdně 16 hráčů, kteří se však museli v jarní části obejít bez dlouhodobě zraněného Kelara.

Filozofie trenérského tria je od prvních fotbalových krůčků kluků (vedou mužstvo již sedmý rok) zcela jasná, takže mužstvo nastupovalo výhradně s vlastními hráči.

Naopak v této sezóně vypomáhali kluci hned čtyřem týmům, od mladšího dorostu počínaje přes starší a mladší áčko až po mladší béčko.

Ročník 1995 disponuje jako jediné hranické mužstvo vyrovnanou brankářskou dvojicí Tomečka a Chovanec. Stabilní stoperské duo Zezulka, Zbruž doplňují krajní obránci Siegel, Šnejdrla, Šumšal. Na krajích pak podporovali útočníky Vyka, Marek, Hoffmann a záložníci Frydrych, Stryk a také univerzální Nehyba.

Bohužel se týmu nevyhnul odliv hráčů, když Zvirinský přešel k mladším žákům A a Molnár se Štefkem se nedokázali porvat o místo v týmu a přešli na jiný sport.

V letní přípravě se však přidá Jirka Bruštík, který minulý rok trénoval s ročníkem 1994. „Myslím si, že to byla naše nejpovedenější sezona, hlavně co do vyrovnanosti výkonů. Snad v žádném utkání jsme vyloženě herně nepropadli a ani jsme se nezalekli starších a větších soupeřů které jsme ve většině případů buď přehráli, anebo jsme jim byli vyrovnaným soupeřem,“ zhodnotil jeden z trenérů Robert Marek.

Radim Žingor