Máme za sebou další „divoký" zápas, tentokrát v Burse.

Domácí, které hnal nabitý stadion, se do nás docela pustili a vytvořili si pár šancí. Jednu z nich dokázali proměnit a my jsme se museli tlačit ještě více do útočení, což jim pochopitelně vyhovovalo.

Celý poločas jsme tahali spíše za kratší konec. Ve druhém jsme ale přidali na obrátkách a myslím, že po zásluze vyrovnali z rohového kopu hlavičkou Webo.

Pak se hrál fotbal nahoru dolů a domácí dokonce skórovali, ale bylo to z jasného ofsajdu.

V samotném závěru přišla pěkná „divočina". Sedm minut před koncem jsme šli opět po rohovém kopu do vedení zásluhou hlavičky Emenikeho.

Jenže v první minutě nastavení jsme na penaltě zapomněli Batallu a domácí srovnali skóre.

V poslední minutě nastavení jsme zahrávali trestný kopu a štěstí stálo znovu při nás. Korkmaz dotlačil míč do sítě.

O vítězství jsme tak rozhodli stejně jako před dvěma týdny v nastaveném čase. Je jasné, že taková vítězství mají dvojnásobnou cenu, zvláště když nás teď v neděli čeká první istanbulské derby s Galatasaray.

Určitě je to pro nás povzbuzení, tím spíše, že máme na čele tabulky šestibodový náskok na Galatasaray a sedmibodový náskok na Besiktas, který už potřetí v řadě ztratil dva body za remízu, tentokrát doma s Karabuksporem.

Nesmíme ale zapomínat na Kasimpasu, která má velmi dobrý kádr a z druhého místa na nás ztrácí čtyři body.

Před námi je teď vzpomínané derby s Galatasarayem a je to moje první istanbulské derby, takže jsem sám zvědavý, jak bude vypadat.

Předpokládám, že opět nebudu na hřišti, protože mužstvu se teď daří a trenér Yanal nemá velký důvod do něj zasahovat.

Navíc je proti mně už dříve vzpomínaný limit cizinců, kteří mohou do utkání nastoupit a šestka, která momentálně nastupuje, je takřka daná.

Nedělní zápas tak budu sledovat asi s rodiči, kteří mají za mnou přijet, na tribuně.

Samozřejmě, že mezi fanoušky je už derby tématem číslo jedna, ale v kabině to ještě příliš neprožíváme. Zatím se připravujeme jako na každý jiný zápas.

Z Istanbulu vás zdraví Michal Kadlec