Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Uplynulý reprezentační sraz se nám jedním slovem nepovedl. Doteď šlo v kvalifikaci všechno hladce. Přálo nám štěstí a popravdě řečeno takový zápas blbec, jako byl s Lotyšskem, v takové kvalifikaci vždycky přijde. Vstupovali jsme do něj v ideální pozici a ne že by se tou remízou vyloženě obrátila, ale zdvižený prst před sebou vidíme. Jenže jsme si o průšvih koledovali sami.

Přitom podobnou chybu jak před inkasovaným gólem jsme udělali v utkání už jednou a já na hřišti upozorňoval, abychom takhle nerozehrávali, ale stalo se a byl z toho sedmdesátimetrový brejk, který už nešel zastavit. Byla to naše jasná chyba. Lotyši dali góla a zatáhli se před svoji bránu. V obraně měli vysoké hráče, přes které jsme se nedokázali dostat. Odvrácené míče se pak odrážely spíše k Lotyšům a my nedokázali najít klíč k jejich obrannému valu. Míč jsme nakonec tlačili do brány spíše silou vůle.

V naší hře ale byly i nadále špatné věci, kdy jsme třeba šli ve třech na přední tyč a míč přitom letěl na zadní. Prostě nepovedený zápas. Nakonec jsme jej ale zremizovali a dokonce jej mohli i vyhrát, když Necid trefil na brankové čáře Vencu Kadlece. Jenže to štěstí jsme měli vybrané v předchozích zápasech. Doufám, že nás ta ztráta probere. Už jsem v repre zažil spoustu podobných chvil a paradoxní je, že nás vždy namotivovala kritika než pasování do role favorita. Co mě mrzí, byl poloprázdný stadion.

Chápu, že vstupné bylo asi příliš drahé, ale přesto jsem čekal v naší situaci, kdy suverénně vedeme skupinu, větší návštěvu. Nakonec jsme měli asi větší radost z remízy Holanďanů s Turky, protože odstup zůstal stejný a nás čeká zápas na Islandu, kde v roli favorita nebudeme a může se nám hrát lépe.

Po návratu do Turecka přišel už omílaný incident, kdy na náš autobus stříleli nějací fanoušci zřejmě Trabzonu.

Už jsem řekl v úvodu, že tohle už je skutečně moc a jsem rád, že jsme dostali volno, protože kdybychom se v tom společně přehrabovali, tak by to asi bylo pro nás ještě horší. Jen škoda, že jsem se to dozvěděl na poslední chvíli. Jinak bych si odskočil domů a přišel na jiné myšlenky. Na internetu jsem zahlédl, že útočníky snad už zadrželi, ale turecky neumím, takže podrobnosti nevím a ani je nechci vyhledávat. Hlava mi pořád nebere, jak mohou fotbaloví fanoušci střílet na fotbalisty, byť je třeba nemají rádi. Zatím nemáme informace, co bude s ligou dál. Vím jen, že je odložený pohár a také nejbližší kolo. Sám jsem zvědavý, jak takovou situaci Turci vyřeší.

Z Istanbulu vás zdraví Michal Kadlec