Obraz Ghúlové od Eugenea Rogera. Podobným ghúlem byl i Micohlav, tajemný žamberský přízrak, který vstával z hrobu a ohryzával mrtvoly

Zdroj: Wikimedia Commons, Eugene Roger (1807-1840), volné dílo

Jiný obraz zachycující tajemného ghúla (Pekařova sebevražda) pochází od francouzského karikaturisty Amédéea Vignoly a byl otištěn v roce 1891 v Echo du Boulevard

Zdroj: Wikimedia Commons, Amédée Vignola, volné dílo

Amine objevila ghúly, ilustrace ke knize Tisíce a jedné noci, rytina z roku 1840

Zdroj: Wikimedia Commons, R. Smirke, Esq., R.A. digitalizováno Google Books, volné dílo

Upír poletující za nocí jako netopýr, ilustrace ke knize Vikram a upír z roku 1870

Zdroj: Wikimedia Commons, Ernest Henri Griset, volné dílo

Likvidace upíra v představě litografa Reného De Moraine

Zdroj: WC, litogr. R. de Moraine (1864), Paul-Henri-Corentin Féval (1864) Les Tribunaux Secrets, volné dílo

Tajemná představa hrůzných vampýrů vzrušovala v 19. století celou Evropu, české země nebyly výjimkou

Zdroj: Wikimedia Commons,

Tajemná představa hrůzných vampýrů vzrušovala v 19. století celou Evropu, české země nebyly výjimkou

Zdroj: Wikimedia Commons, Ernest Henri Griset, volné dílo

Micohlav prý bydlel v Žamberku za kostelem sv. Václava (na snímku) ve statku číslo 74. Kostel pochází již z roku 1348, současnou podobu mu vtiskl v 18. století chrudimský stavitel Donát Theodor Morazzi

Zdroj: Wikimedia Commons, Prazak, CC BY 2.5

Po nocích prý Micohlav rozhrabával na žamberském hřbitově u kostela hroby a ohryzával mrtvé. Na snímku kaple Panny Marie Sedmibolestné v Žamberku

Zdroj: Wikimedia Commons, Bohemianroots, CC BY-SA 4.0