Dnes spadají do kategorie JPO3. V případě poplachu to znamená, že do deseti minut od houkání sirény musí členové jednotky opouštět hasičskou zbrojnici.

Původní hasičárna, která stála na pozemku soukromníka, už dnes v Bělotíně nestojí. Obecní úřad nechal v roce 2000 zřídit zázemí pro hasiče v areálu školy.

Kozlův hasičský počin: HLASUJTE ZDE

Sbor dobrovolných hasičů v Bělotíně má navzdory poměrně velkému počtu obyvatel v obci jen 29 členů. Z nich 12 je zároveň členy výjezdové jednotky, která zasahuje u požárů a jiných situací.

Technika a vybavenost bělotínských hasičů není zrovna v nejlepším stavu. Například auto je staré přes 30 let.

Při nedávném požáru v Potštátě se hasičům v kopci zadřel motor a následná oprava přišla na 80 tisíc korun. Ty nakonec hasiči získali díky Olomouckému kraji. V samotném Bělotíně je totiž podle slov některých hasičů na prvním místě Sokol.

„Máme družbu s německou obcí. Já jsem tam byl už třikrát a měl jsem možnost zhlédnout techniku tamějších hasičů. To, co tam mají oni, nemají ani profesionální hasiči v Hranicích, Přerově nebo Olomouci,“ srovnává velitel JSDH Bělotín Vladimír Štolcar.

Nejlepší léta bělotínských hasičů jsou pryč. Dříve se zúčastňovali závodů po celé republice i v zahraničí a nezřídka kdy také vyhrávali. „Když jsme přijeli, ostatní začali litovat své účasti. A sakra, Bělotín je tady, tak to můžem zabalit,“ popisuje Štolcar.

KOZLŮV HASIČSKÝ POČIN:

V polovině října měli hasiči na svém kontě 9 zásahů v letošním roce. Ten první se odehrál 13. ledna ve Stříteži nad Ludinou, zatím poslední 6. srpna v Polomi, kde popelem lehla hospodářská usedlost.

Hasiči z Bělotína vyjíždějí pravidelně v počtu 8 až 10 mužů. Když přijížděli uprostřed noci k postiženému domku v sousední Polomi, plameny šlehaly vysoko do vzduchu a byly vidět už z cesty. Okolí navíc ohrožovaly výbuchy propan-butanových bomb.

„Pomáhali jsme s natahováním hadic a doplňováním vody,“ vzpomněl jeden z hasičů. Domů se členové jednotky vrátili až na druhý den před polednem. U požářiště museli vyčkat na příjezd vyšetřovací skupiny z Přerova. „Jsem na kluky pyšný,“ zakončil povídání jejich velitel.