„Lední hokej jsem začal hrát v Troubkách v roce 1944, když mi bylo patnáct let. Hrál jsem za tým mužů, nejdříve na rybníku a později na zamrzlé Bečvě pod splavem. Mantinely jsme si vždy nosili s sebou, aby nám neodtály, nebo aby je neodnesla velká voda. Později jsme pak hráli na nově vybudovaném kluzišti u troubecké sokolovny, které bylo vždy při zápasech hojně zaplněno diváky.“

„Na vojnu jsem nastupoval do Mikulova, ale hokej jsem dojížděl hrát do tehdejší divizní Dukly Brno. Tento tým později přešel pod hlavičku RH Brno. Hráli zde také známí hokejisté Selingr z Opavy a Koníček z Prostějova. Druhý jmenovaný byl v osmdesátých letech také trenérem A-družstva Přerova.“

„Po vojně v roce 1953 jsem i přes nabídky Opavy a Prostějova zůstal v Troubkách. Naše rodina zde měla velké hospodářství a já byl jediný syn. Kromě hokeje jsem také v Troubkách hrál 1. A třídu v kopané a to až do dvaačtyřiceti let. Tenkrát byla kombinace hokeje a kopané běžnou záležitostí.“

„Moje další hokejové kroky vedly v roce 1956 do Přerova. Společně se spoluhráči Rédlem a Haflontem jsem začal hrát v mužstvu Přerovských strojíren, ale brzo jsme všichni přešli do Meopty. Tehdy jsem hrál nejčastěji na pravém křídle. Různé soutěže jsem v Přerově hrál až do roku 1968. Poté jsem se vrátil do Troubek a až do svých šedesáti jsem hrál okresní přebor.“

„Celá hokejová kariéra přinesla i mnoho kuriózních zážitků. Například když jsme po válce jezdili na zápasy na saních taženými koňským postrojem a na trase Kojetín – Chropyně – Vlkoš jsme sehráli během jednoho dne tři zápasy. Když jsme v pozdějším období hráli ve Vsetíně, tak jsme nemohli jezdit kolem mantinelu, protože nás zdejší fanoušci tloukli čagany po zádech a drželi hokejky.“

Že jablko u pana Nováka nepadlo daleko od stromu, dokazuje i jeho syn Luděk Novák. Ten začínal s žákovským hokejem v Gottwaldově (dnešní Zlín) a působil zde až do období dorostu. V Přerově poté působil v týmu mužů až do sezony 1979/1980. Později se objevil v Drahotuších a hrál také krajský přebor za Kroměříž. Lední hokej hrál také jeho vnuk Filip Novák. Působil v Přerově od žákovských soutěží až po juniorku a dnes hraje okresní přebor v Troubkách.

„Hokejem žiji stále i nyní. Klukům fandím, aby dosahovali co nejlepší výsledky a hokej je bavil tak jako nás. Já sám jsem chodil bruslit až do svých třiasedmdesáti let,“ završil hokejové vzpomínání pan Lubomír Novák, který v příštím roce oslaví osmdesáté narozeniny.

Za týden si přečtěte o hokejové kariéře Bohumila Hudce.

Aleš Novotný