Tuto otázku jsme položili Romanu Hynčicovi, kapitánovi Tondachu Hranice, dvojnásobnému mistru Hranické hokejové ligy. Ptejme se však pěkně popořadě.

ROZHOVOR

Můžete nám sdělit základní informace ohledně modelu HHL v sezoně 2007/2008?

Oblastní soutěž v Novém Jičíně byla rozdělena do dvou konferencí: Hranické a Jičínské. V Hranické konferenci jsou divize Hranice, Bečva a Lipník.

V Jičínské konferenci jsou divize Jičín a Odra. Je zde jistá podobnost s NHL, ale opravdu jen podobnost, protože následující systém je zcela rozdílný.

Divize se od sebe liší výkonnostně a v základní části se proto střetla družstva z výkonnostně stejných divizí napříč konferencemi, čili: týmy z divize Hranice hrály tři zápasy mezi sebou a dva zápasy s týmy z divize Jičín.

Z těchto zápasů se tvořila tabulka divize Hranice, respektive divize Jičín. Všech pět celků z divize Hranice postupuje do play-off, plus vítězové divizí Bečva a Lipník a ještě tři další týmy, podle počtu bodů.

Play-off se hraje na dvě vítězná utkání. Vítěz Hranické konference pak hraje superfinále s vítězem Jičínské konference o celkového vítěze Oblastní soutěže.

Tondach Hranice je dvojnásobným vítězem HHL, čtyřnásobným finalistou, čili nejúspěšnějším týmem Hranicka v krátkodobé historii HHL.

S jakými cíli jste šli do sezony?

Cíle jsme si stanovili postupně. Odehrát základní část v herní pohodě a hlavně bez zranění. Pak uspět v play-off, i když víme, že to bude mnohem těžší než vloni.

Někteří vaši soupeři si stěžují, že za Tondach hraje hodně krajánků, tedy hráčů z jiných měst. To opravdu v Hranicích nemáme mladé hráče?

Uvědomte si, ženámv průběhu tří let, z tehdy konsolidovaného kádru, odešlo celkem osm hráčů. Opravdu nebylo a momentálně ani není možno někým z Hranic a okolí doplnit aspoň průměrné hráče, kteří by na soutěž stačili.

Pokud někdo v Hranicích hraje hokej, tak už je registrován jinde a start za dva týmy je zakázán. Oblastní soutěž v Novém Jičíně se rok od roku zkvalitňuje.

Zrušením okresních přeborů, přebytkem juniorů, kteří nemají kde hrát, se zkvalitňují právě tyto nejnižší amatérské soutěže.

Není to trend jen v Novém Jičíně, ale i v ostatních městech. Pokud jsme s těmito celky chtěli obstát, museli jsme také náš kádr zkvalitnit

Ze začátku soutěže Tondachu chyběla opora v osobě nejlepšího brankáře HHL Karla Kuly, který vám loni a předloni vychytal titul…

Ano, Karel chyběl v první třetině základní části, protože byl v rekonvalescenci po zraněních a operacích. Hned jak naskočil, odchytal výborné zápasy a dostává se do formy.

Na soupisce letos chybí Zdeněk Jemelík, Zdeněk Schneider, Petr Konečný, Petr Němeček, Jiří Číhal, Marek Haša i hrdina loňského finále Juraj Wayne Šery.

Náš dlouholetý kapitán Zdeněk Jemelík, stejně jako Zdeněk Schneider, už definitivně ukončili aktivní soutěžní činnost.

Petr Němeček, Jirka Číhal a Mára Haša nehráli ze zdravotních důvodů. Jirka Číhal přestoupil do Bears, ale momentálně je opět zraněn.

Petr Konečný přestoupil do celku HC Střítež a Juraj Šery letošní sezonu vypustil ze zdravotních a pracovních důvodů.

Všichni jmenovaní hráči mají cestu do mančaftu otevřenou. Záleží jen na nich.

Jak je nahradili noví hráči?

Ať už obránci Olda Nekl a Mates Slanina, nebo útočníci Martin Starůstka, Kamil Borovica a Zdeněk Kubín, si vedli na výbornou.

A co kmenoví, věkově starší, ale i mladší hráči? Zahrají si?

Máte na myslí mého tátu Vlastimila Hynčicu, Bédu Nováka, Jožo Baláže,Toma Kopeckého, Jardu Schneidera seniora, Radka Průchu a z mladších Zdenka Bláhu a Davida Surého?

Samozřejmě. Zahrají si úplně všichni, kteří přijedou na zápas.

Jak hodnotíte úroveň letošní základní části?

Reorganizací soutěže se úroveň hokeje určitě zkvalitnila. Když proti sobě nastoupila špičková družstva z divize Hranice a divize Nový Jičín v top sestavách, tak se hrál hokej minimálně na úrovni krajského přeboru.

Negativním jevem soutěže je určitě nečistá až brutální hra některých celků. Jen v našem týmu došlo během letošní sezony ke třem zraněním, která si vyžádala lékařská ošetření.

Domnívám se, že tyto likvidační zákroky by rozhodčí měli řešit nejen vyloučením do konce zápasu, ale z celé soutěže.

Hrajeme ve svém volném čase,mnohdypo celodenním zaměstnání, v nočních hodinách. A není přece účelem, abychom se k rodinám vraceli s úrazy.

To přece není smyslem provozování super sportu, jakým lední hokej, a ještě k tomu na amatérské úrovni, bezesporu je.