Myslel jste už v průběhu zápasu na nulu?
V průběhu na to moc nemyslím, ale jak bylo deset minut do konce, tak samozřejmě ano. Minule psali, nebo i můj otec si to píše, že mám nějakých 30 nul, nebo kolik, ale zatím žádnou v play-off. Teď už ji mám, tak můžu být spokojený (usmívá se).
Přitom jste sérii začal na střídačce.
Nebylo to nic moc. V Brně jsem měl nějaké zranění, což bylo deset dní před play-off, takže nic příjemného. Pod nějakými analgetiky to ale zvládám. Honza (Lukáš, pozn. red.) vychytal výborně první zápas, ve druhém už to nevyšlo celému týmu. Trenéři se mě ptali, jestli můžu, tak jsem jim říkal, že do toho dám všechno. Jsem rád, že to vyšlo. Ve středu už by to bylo asi o hubu.
Klíčovým mužem série byl Jakub Orsava, souhlasíte?
Určitě. Všeobecně jsme v této sérii hráli výborně přesilovky, což podle mě rozhodlo. A když jsme nedali gól v ní, tak chvíli po ní. I oslabení jsme hráli dobře. Super, jsem rád, že to tam klukům padalo.
Trošku jste utekl z otázky. Co říkáte přímo na Orsavu, který ve čtyřech zápasech zaznamenal osm bodů (5+3).
To je dost, no. Skoro jako McDavid (rozesměje se). Na to, že předtím téměř nehrál… není to úplně sranda hrát po dlouhé době dva zápasy za sebou. Je tam jen jeden den volna, i když ten první byl rozdělený, tak se na to psychiky musíte nachystat stejně. Ten odložený zápas sebral možná ještě možná víc sil. Vzpomínám si, že když se nám to stalo i tehdy ve Varech, tak to čekání bylo horší, než kdyby se hrálo.
Jak hodnotíte celou sérii?
První zápas jsme doma zvládli perfektně. Vary nás pak v prvním zápase u nich překvapily. Nevím, čím to bylo. I když jsme vedli, utkání z naší strany nebylo dobré. V tom druhém zápase u nich to bylo naopak. Prohrávali jsme, ale otočili jsme to. A to bylo asi nejdůležitější v celé sérii. Šlo se zpět domů za stavu 2:1 a myslím, že nikdo z nás nechtěl hrát ten pátý zápas jako minulý rok (s Vítkovicemi, pozn. red.).
Co bylo rozhodující v postupovém zápase?
Ani nevím, kdy jsme přesně dali první gól, někdy tolik nesleduju čas. Určitě ale bylo důležité, že jsme šli do vedení, a pak jsme odskočili na dva góly. Ve druhé třetině jsme ustáli pár ošemetných situací, ve třetí jsme pak začali výborně. Vary za prvních deset minut nic neměly, možná největší šanci měly v naší přesilovce. I to se nám ale podařilo ustát. Gól na 3:0 nás pak úplně uklidnil a tam už jsem věděl, že to dotáhneme do vítězného konce.
Co jste říkal na bitku Jana Bambuly s Matějem Stříteským?
Neviděl jsem to, byl jsem už v kabině. Měl jsem toho totiž po druhé třetině dost. Kluci to tak asi cítili, prý se tam něco stalo. Proto vznikla ta bitka. Zase… nenecháme si skákat po hlavě. Nakonec to dobře dopadlo a kluci, kteří se pobili, byli asi spokojení.
Na oslavu postupu jste si pak vzal do ruky mikrofon a burcoval fanoušky pokřiky jako kdysi legendární Freddie Mercury. To tu od vás ještě nebylo.
Napadlo mě, že tam moc šaškovat nebudu, protože jsem se necítil úplně ideálně. Nebylo to na nějaké skoky nebo něco podobného. Dodatečně mi naštěstí zapnuli mikrofon, za což jim děkuju. Bylo to rychlé. Víte, už jsem tu osmý rok a vymýšlet oslavy po výhrách už je těžší a těžší.
Kdybyste si měl vybrat soupeře – Pardubice, nebo Vítkovice? (během rozhovoru ještě nebylo jasno, že Mora půjde na Pardubice)
To si nevyberete, jeden lepší jako druhý. My musíme hlavně dobře zregenerovat během těch dvou dní. Možná můžeme zkusit využít v prvních zápasech toho, že měli delší pauzu. Uvidíme, jak to bude. Určitě to bude náročnější, než to bylo teď.
AUTOR: DENIS MANINA
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
