Inspirace odjinud: jak se dělá kulturní klub ve Francii

Tím smyslem je naplnění představ a potřeb občanů – a v zájmu všech je, aby mládež uplatnila svou činorodost způsobem, který ji obohatí, namísto aby ji promarnila nebo dokonce obracela proti zbytku společnosti.

Kdo měl možnost se zúčastnit mezinárodních festivalů zájmové umělecké činnosti a hovořil s jejich zahraničními účastníky, získal představu, jak obrovskou podporu věnují prozíraví představitelé obcí ve všech koutech světa právě volnému času a koníčkům svých obyvatel – a nejen v tradičně konsolidovaných zemích západní Evropy, ale třeba i v Číně, v Alžíru nebo na Kubě.

Na seminářích s účinkujícími na festivalu amatérských divadel v Monte Carlu hovořili angličtí ochotníci z města, které lze velikostí srovnat s Hranicemi, o tom, že ani nevyužívají všech možností, které jim obec poskytuje, protože je prostě baví ušít si sami kostýmy, vyrobit si dekorace v dílnách, které mají k dispozici, sestavit si aparatury na míru podle své potřeby…

V Chambéry, univerzitní metropoli Savojska, se představitelé města neváhali věnovat náhodně hostujícímu ochotnickému souboru z Ústí nad Orlicí a pochlubili se jeho členům novostavbou obecního paláce zájmové umělecké činnosti.

Ve čtyřech patrech nad zemí a třech pod zemí je prováděli nesčetnými ateliery, studovnami, zkušebnami a sály, kde se obyvatelé od čtyř do osmdesáti let mohou věnovat svým koníčkům pod vedením odborníků.

Kapely teenagerů, které dřív zkoušely po různých garážích, tu mají harmonogram využití veškerého zařízení, a jakmile dají dohromady vlastní program, mohou tu koncertovat s plným využitím dokonalého zázemí. Ve společenských prostorách budovy se denně setkávají všechny generace a zájemci o jednotlivé umělecké žánry, vznikají mezi nimi užitečné vztahy, vzájemná spolupráce, společné projekty…

Na otázku, kde na to všechno berou peníze, odpovídali představitelé města, že využívají grantů národního ministerstva kultury, ministerstva školství, regionální správy, mezinárodních programů pro rozvoj kultury, ale prvořadý je zájem obce samé, spolupráce úředníků i volených zástupců samosprávy, jejich dobrá vůle, schopnosti a odpovědnost, což je předpoklad toho, aby zastávali své funkce.

Tuto informaci bylo dost obtížné z radních vydolovat, natolik jim to vše připadalo samozřejmé. Že to zní jako pohádka? To alpské město je zcela skutečné.

V jeho středu stojí podivný pomník zdejšího rodáka, který se v devatenáctém století dostal do Indie a vypracoval se tam na důležitého poradce jednoho místního domorodého velmože.

Pomník tvoří postavy čtyř slonů v životní velikosti, vystupující přední polovinou těla do čtyř stran ze středového pilíře. Lidový název sousoší zní „Čtyři bez zadnic“, což vystihuje uspořádání postav.

Ti sloni stojí v kašně a z chobotů chrlí vodu. Monument je oblíbeným místem schůzek, jako na Václaváku „pod ocasem“. Při jedné takové schůzce české ochotníky překvapilo, že je kašna plná jakési nazelenalé pěny, která tvořila na hladině vysokou vrstvu a alpský horský vítr ji roznášel v chuchvalcích po celém náměstí a do přilehlých ulic.

Jedna místní důchodkyně, posedávající na lavičce, tento úkaz vysvětlila jednoduše: „To ti študenti! Nějaký pitomec tam zase nalil saponát…“ Takže žádná pohádková země, ale lidé jako všichni ostatní. Návštěvníci z Čech se mnohokrát mohli přesvědčit, že se neoctli v bájné zemi hojnosti, že jejich hostitelé žijí velmi skromně, že mají dost potíží, aby se o ně dokázali přijatelně postarat, a bez vstřícnosti obce by to rozhodně nedokázali.

V té době zrovna probíhaly v celé zemi bouřlivé studentské protesty proti reformě financování vysokých škol, kterou prosazoval tehdy ještě ministr vnitra, nyní už prezident Nicolas Sarkozy.

A v městě samém se vášnivě rokovalo o tom, že je protismyslné financovat kulturní vyžití mládeže z rozpočtu, k jehož příjmovým položkám patří i poplatky z provozování „machines à sous“, totiž hracích automatů…

DALŠÍ ČLÁNKY, KTERÉ REAGUJÍ NA KOMENTÁŘKlub pro mladé?NAJDETE ZDE:

Chceme vytvořit klub pro mladé