Při této příležitosti jsem se Davida zeptala na pár věcí kolem jeho osoby, stylu muziky a plánů do budoucna.

ROZHOVOR

Naposledy jsme o tobě slyšeli, když ses umístil na druhém místě v soutěži, Česko hledá superstar. Jak jsi do dnešního dne využíval svůj čas? Nelituješ své účasti v této soutěži?

Vydal jsem dvě desky. Ta první byla ryze komerční, ta druhá s názvem To my soul naopak silně nekomerční, kterou jsem vydal snad trochu na protest té první. Začal jsem se více věnovat nu-metalu, což je nový jednoduchý, těžkopádný metal s podladěnou kytarou.

Soutěže nelituji, nějaké možnosti mi to dalo. Například jsem dostal nabídku na hlavní roli v muzikálu Hamlet, tu jsem ale odmítl a šance využil kolega ze soutěže Petr Bende. Já pokračuji tam, kde jsem před soutěží skončil. Chtěl jsem být svým pánem a dělat svou muziku.

Nedávno jsi křtil v Olomouci, kde také žiješ, své druhé CD To my soul, můžeš ho svým posluchačům představit?

Jak už jsem řekl, má druhá deska vzešla z naštvání. Protože já jsem všeobecně naštvanej člověk. Aranžmá i hudbu jsem si dělal sám. K textům skladeb jsem si vybral motiv a dále je zpracovávali Adam B. Sychrow a Pavel Krichtálek.

Všechny texty jsou krytý, spíše do mystična, fantazie. Všechno je propojeno s moderní dobou a mým dosavadním životem. Na desce zkrátka najdete dvojsmyslné texty o dnešní době, kde schizofrenie vystupuje jako metafora a spojuje mé já a mě jako muzikanta.

Studuješ, pracuješ, nebo se dá v současné době uživit jako muzikant?

Vystudoval jsem obchodní akademii v Olomouci, čehož využívám v marketingu naší kapely. Jinak se živím jen muzikou a jde to, já to dělám. Nesmíte ale chtít za koncert sto tisíc. Kapela je sice byznys, ale jen proto, abychom mohli hrát.

Vybudoval jsem v suterénu našeho domu akustické nahrávací studio, které využívá jak naše kapela, kamarádi muzikanti, tak i studiový hráči, kteří pro někoho skládají muziku. Zde trávím čas mezi koncertama.

Zůstaneš věrný Moravě, nebo směřuješ spíše do Prahy, kde je větší šance se uplatnit?

Jsem věrný Moravě, do Prahy jedu jen když tam koncertujeme. Necítíme se jako hvězdy a proto plánujeme menší vlastní turné po klubech.

A dále samozřejmě budeme s naší muzikou objíždět letní festivaly. Nejsem prodejnej člověk. Toužím potom hrát dobrou muziku a mít kolem sebe lidi, kteří jí mají rádi, to je moje krédo.

Několikrát ses zmínil o své kapele, kdo všechno má tedy podíl na vaší muzice?

Kapela se jmenuje James D.S. James je dobře zapamatovatelné jméno, které vymyslel náš první bubeník a D.S. jsou mé iniciály. Kapela už hraje pět let, ale před dvěma lety zde došlo ke změnám. V současné době jsme kapela, která miluje svoji nu-metalovou muziku a vybírá si ze skladeb, které tvořím převážně já, ale i ostatní pak do skladeb přinesou své osobní hudební cítění.

Skladba, kterou kapela neschválí, házím do koše. Jsem mladej člověk, kterej má kolem sebe spoustu další inspirace.

Mezi členy kapely patří kytarista David Kousal. Vystudoval muzikologii a vyučil spoustu olomouckých kytaristů. Dále baskytarista Zdeněk Vlček (wlk) a klávesista Láďa Špička. Za bicí usedá muzikant Robert Vémola (bob), který hrál kdysi s revivalovou skupinou Dream teather a se skupinou Calibos M.S. Zpívám já a ve vokálech mě doprovází moje přítelkyně Tereza Najdekrová a můj táta Miroslav Spilka.

Vyhledáváš českou muziku nebo dáváš přednost zahraniční produkci?

České kapely zrovna nemusím, raději mám americkou muziku. Je totiž dál. Vývoj hudby v České republice je tak o pět až šest let pozadu.