Prchavá setkání. Výstižnější název nemohla výstava dvou různě starých autorů dostat. Jeleni v říji, akrobatické kousky ptáků, divočák prohánějící psa nebo medvědí koupel. To vše je teď v galerii na zámku k vidění.

„Už na lesnické škole jsem s fotoaparátem Zenit lovil své první černobílé snímky zvěře, abych je v koupelně při červené zářivce vyvolával. Dnes jsem Zenit vyměnil za Nikon a fotokomoru za počítač s tiskárnou, ale stále se snažím zachytit prchavé okamžiky ze života divoké zvěře,“ představil sám sebe Robert Hlavica.

Stejně tak jako on studoval na Střední lesnické škole v Hranicích také Antonín Říha. Jen o dvě generace dříve. „Ze začátku jsem nosil do lesa pušku, fotoaparát a stativ. Později jsem čím dál častěji nechával pušku doma a nosil jsem jen ten aparát a dalekohled. Měl jsem touhu zachytit milostné hry zvířat, jejich říji a další scenérie,“ svěřil se Říha.

Zatímco mladší z obou fotografů podlehl svodům moderní technologie, jeho starší kolega zůstal dodnes věrný analogu. I pojetím se snímky obou pánů liší. Říha preferuje spíš dynamické a pohybové scény, Hlavica je detailistou a jeho momentky svědčí o tom, že na ně musel čekat hodně dlouho.

„Fotit přírodu je dost obtížné. Lovci stačí puška a stometrová vzdálenost. Já potřebuji dobré světlo, vzdálenost maximálně padesát metrů a také to, aby ta zvířata neutekla a zaujala nějakou pěknou pózu,“ srovnal Hlavica.