Sochy a fotografie. Oba tyto zdánlivě nesourodé prvky spojuje meziprostorová tvorba. Akademický sochař s řeckým původem se zaměřil na geometrické prvky a ve svých dílech se zabývá vztahy mezi prostorem, linií a plochou.

„Většina jeho prací je vytvořena na principu čtverce nebo krychle, ale objevuje se tady i výrazné dílo jménem vejce, coby principu života,“ přiblížila jeho exponáty kurátorka výstava Renata Skřebská.

Irena Armutidisová se ve svých fotografiích zabývá všedností a každodenností. Na jejích snímcích se hodně často vyskytují myslivecké posedy, stohy slámy a všední krajina vůbec.

„Dneska jsme zvyklí, že se spousta fotografů pracuje s cizími kraji nebo tak vyhraněnými scénami, jaké jsou k vidění například na demonstracích. Tohle je naopak velmi uvolněná tvorba,“ srovnala Skřebská.

Scény na fotografiích připomínají krajinu 19. století, která ještě nebyla tolik zasažena civilizací. Tvorba autorky je založena na optických klamech a ozvláštněna jejím osobním vztahem. „Není ale smutná. Spíše jímavá,“ zhodnotila ji kurátorka.