Autorka, která se na malířku vypracovala v nejrůznějších výtvarných kroužcích, vystavuje svá díla čtvrtým rokem. Lidé je mohli už dříve obdivovat například v galerii M+M. Každoročně také její tvorba těší oči obyvatel domova důchodců.

„Jsem ráda, že se ti lidé, kteří jsou často už nemohoucí, před mými obrazy zastavují a vybavují si své vzpomínky z mládí,“ svěřila se Kočišová, hovořící tak hlavně o přírodních zákoutích.

Maluje podle podkladů, jako jsou například pohlednice. Často se však nechává inspirovat i procházkou po městě, kde si prý všímá i věcí, které jiní míjejí bez povšimnutí.

„Malíř nemůže vystihnout všechno dopodrobna. Každý sloup a každá lampička na jeho obraze být nemusí,“ míní autorka, pro kterou je její tvorba balzámem na duši.

Uměleckou školu žena z Hranic nikdy nestudovala. Výtvarnému umění se naučila v kroužcích a částečně své vlohy zdědila i po rodičích.

„Tatínek je dřevomodelář a maloval dříve náměty na klobouky, maminka zase s oblibou zdobila perníčky,“ prozradila Kočišová, která tvrdí, že umělecká tvorba je na chmury a splíny lepší než psychiatr.