O výběru hostů, struktuře festivalu ale také o financích hovoří ředitel Československého jazzového festivalu Rudolf Neuls.

ROZHOVOR

Československý jazzový festival má v Přerově silnou tradici. Na co se v letošním čtyřiadvacátém ročníku festivalu mohou návštěvníci festivalu těšit?

Letos festival bude o den delší a zahájí ho středeční prolog na počest nedožitých devadesátých narozenin přerovského rodáka a básníka Josefa Kainara. Hrát bude Bohemia Big Band se sólisty Karlem Černochem, Josefem „Bažík“ Pavelkou, Petrem Hanzlíkem a Radkem Pobořilem. Představí se také formace „X-tet“ Víta Fialy. Podařilo se nám do Přerova pozvat také Emila Viklického, který u nás už dlouho nehrál, ale své jazzové umění představí také Československý houslový summit nebo Robert Balzar Trio s Danem Bártou.

Kdo bude největší hvězdou festivalu? Na koho se Vy osobně nejvíce těšíte?

Myslím si, že hlavní hvězdou festivalu budou The Clayton – Hamilton Jazz Orchestra, kteří v České republice ještě nevystupovali, takže to bude jejich první a jediné vystoupení u nás. Já osobně se nejvíce těším na vystoupení formace Richard Bona Group, které jsem ještě life neměl šanci vidět, ale rád si poslechnu také páteční koncert americko-anglické skupiny Mark Murphy & Quartet.

Podle jakých kritérií jste hudebníky vybírali?

Při výběru kapel spolupracujeme se zahraničními agenturami, kterénámpomáhají oslovit zahraniční hosty. Snažíme se do programu festivalu zařadit ty interprety, kteří na našem festivalu ještě nehráli, ale svou roli při výběru hudebníků hrají také peníze.

Československý jazzový festival se v Přerově tradičně koná na počátku října, proč je tomu letos jinak?

Stejně jako minulý rok, tak i letošní čtyřiadvacátý ročník festivalu začíná už ve středu, letos začátek připadá na 24. října. Datum konání festivalu je posunut kvůli sobotnímu koncertu v provedení The Clayton – Hamilton Jazz Orchestra z USA, o jejichž účast na festivalu jsme dlouho usilovali a nechtěli jsme je ztratit.

Když jste plánovali festival, brali jste také v úvahu, že se v jiných městech mohou konat další festivaly, kterÉ by vám mohli třeba přetáhnout návštěvníky?

Abych pravdu řekl, s tím jsme si hlavu nikdy nelámali. Myslím si, že pokud někdomá zájem o náš festival, tak si čas určitě udělá a vybere si zrovna ten v Přerově. Navíc jsme nikdy neměli nouzi o návštěvníky a doufám, že tomu tak bude i letos.

Jaká bude struktura festivalu? Na kterých scénách se letos festival uskuteční?

I v letošním roce jsme se rozhodli zachovat stejnou dramaturgii festivalu, to znamená, že se divácimohou těšit vždy na jednu kapelu českých a slovenských jazzmanů a ve druhé polovině večera zahrají zahraniční hosté.Od čtvrtka do soboty zahrají hosté vždy od 20 hodin v prostorách Městského domu. Vedlejší scéna se vzhledem k nepředvídatelnosti počasí přesune do restaurace Pivovar, kde během tří dnů vystoupí šest interpretů. V sobotu 27. října zde přerovská skupina Mothers Follow Chairs pokřtí své nové CD Asoul 2 go. Po koncertech přijdou na řadu již tradiční jam session.

Pořádání festivalu je poměrně nákladná záležitost, odkud plynou finance na pořádání festivalu?

Na festival dostáváme finance od města Přerov, které také uvádíme jako pořadatele festivalu. Dále jsme získali finanční podporu od Olomouckého kraje a 150 tisíc korun od Ministerstva kultury České republiky. A vneposlední řaděnámna festival přispívají také sponzoři.

Jak hodnotíte výši vstupného na letošní festival? Zdá se vám nízká nebo naopak vysoká?

Nemyslím si, že by ceny vstupenek byly vysoké. Kapacita Městského domu je omezená a tím pádem pro nás i svazující. Je pravda, že jeho prostory jsou opravdu pěkné, většina zahraničních hostů je vždy mile překvapena, ale jsou staré. Je nutné mnoho věcí přizpůsobit a upravit pro potřeby festivalu. Navíc sponzorů je opravdu hodně, takže jim musíme také něco nabídnout a tím ztrácíme příjem ze vstupného. Oproti jiným festivalům je vstupné na přerovský jazzový festival nízké, ale je také ovlivněno financemi obyvatel města Přerova.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z HRANICKA

Moje HranickoSportKulturaPodnikáníČerná kronika