Lubor Maloň: Kata si půjčovali i na Novojičínsku

Podařilo se vám pro výstavu sehnat všechny předměty, které jste zamýšlel?

Téměř všechny. Co se bohužel nepodařilo, je kronika primátora Zikmundka, kterou má Moravské zemské muzeum v Brně. Na začátku třicetileté války byl lipenským primátorem, jako luterán musel odejít ze země, později se vrátil a přestoupil ke katolictví.

Některé věci zapůjčil svaz včelařů. Byli včelaři v historii významnou skupinou?

Ano, právo medařské je záležitost 17. století. Jejich patronem je svatý Ambrož. Kromě jeho zpodobnění je tu od včelařů i truhla z 19. století, která sloužila k uchovávání financí a listin spolku, a také další předměty.

Součástí expozice je i model Helfštýna.

Vytvořil ho dřívější externí spolupracovník Muzea Komenského Dalibor Figel. Je to model paláce s dnešními třemi nádvořími. Takto zřejmě Helfštýn vypadal v roce 1621.

Proč na výstavě stojí i postava kata?

I to patří k historii města. Lipník byl centrem hrdelního práva a lipenského kata si půjčovali dokonce i na Novojičínsku.

Překvapilo vás osobně něco, když jste expozici připravoval?

Přímo překvapilo… to asi ne. Novinkou jsou ale výzkumy archeologů, které ukázaly jiné nejstarší osídlení, než se předpokládalo. Mělo se za to, že původní osídlení leželo v okolí kostela. Archeologické výzkumy ale ukázaly, že ve třináctém století byla obydlená oblast dnešní Osecké ulice.

Může se Lipník pyšnit z nejstarší historie něčím, co jiná města nemají?

Jsou to právě některé archeologické nálezy – kachle a kadluby, což jsou formy na keramiku. Dokládají velmi vysokou úroveň lipenských hrnčířů a řemeslníků ve 14. století.