Jak hodnotíte loňskou sezonu v Zámeckém klubu?
Co se týká návštěvnosti, jsme nadmíru spokojeni. Průměrně nám chodilo zhruba sedmdesát lidí na jednu akci, což je o deset patnáct lidí více než před dvěma lety. Pokud se někomu zdá toto číslo nízké, je nutné říct, že kapacita klubu je sto lidí, a že našim cílem není dělat jen komerčně úspěšné akce, ale i koncerty a přednášky, u nichž předem víme, že na ně nepřijde tolik návštěvníků, ale zaplňují určitou mezeru. Prostě nezapomínáme ani na menšinové publikum.

Na jaký druh akcí se v Hranicích chodí nejčastěji?
Máme už vypozorované, že nejúspěšnější jsou koncerty slavných jmen a domácí scény. Na obojí chodí široké spektrum publika. To bývá klub plný. Za žánrů pak vede rock, hodně oblíbené jsou i revivalové skupiny.

Snažíte se hranické interprety podporovat?
Hranické kapely u nás mají dveře otevřené. Jednak proto, že na ně chodí hodně lidí, a taky kvůli tomu, že nikde jinde by si tady nezahrály. Sokolovna je na ně moc velká, jiný podobný prostor tady neexistuje. Sám hraji v kapele, takže vím, jak jsou začátky těžké. My jsme třeba museli platit za to, abychom si mohli zahrát jako něčí předkapela. Místní skupiny navíc mají šanci představit se tradiční květnové akci v letním kině. Jmenuje se Hranická scéna a vystupují zde jak ty nejznámější místní kapely, tak úplní nováčci.

Jak se v klubu daří jiným druhům akcí než jsou koncerty?
Děláme třeba přednášky nebo kinokavárnu. Na přednášky nechodí tolik lidí jako na koncerty, bývá jich tu kolem třiceti až čtyřiceti. Myslím, že je to dáno různými faktory. Jedním z nich je, že přednášky jsou často pro určité vyhraněné publikum, druhým faktorem je to, že lidi mnohdy vůbec nenapadne, aby si na nějakou přednášku zašli. Vidím to na vlastním příkladu. Sám od sebe bych na takovou akci nešel, ale když jsem tam pracovně, kolikrát se nestačím divit, jak je to zajímavé. Někdy ale stačí, aby si lidé na nějakou akci zvykli, to pak začnou chodit sami. Tak to bylo s pořady Jiřího Černého, který dělá profily různých hudebních hvězd. Nejprve byla návštěvnost slabá, ale jak si lidé zvykli, výrazně se zvýšila.

Co akce, které pořádáte mimo Zámecký klub?
Tady bych rád zmínil Hranické kulturní léto, které se nám loni velmi vydařilo. Prospěla mu změna konání. Přesunout koncerty z náměstí na prostranství k zámku byl nápad zastupitele Bronislava Ludmily a vyšel na sto procent. Diváci zde mají zázemí v podobě toalet a bufetu s občerstvením, a to se projevilo na zvýšené návštěvnosti. Zatímco na náměstí chodívalo padesát až sto lidí na akci, u zámku se jejich počty počítaly na stovky. Letos chceme pokračovat v nastoupené linii. Raději uděláme méně akcí, ale aby jsme na nich měli jména, která osloví široké publikum.

Pod Městské kulturní zařízení spadá i letní kino. Jak vypadá jeho provoz?
Letos se mají diváci na co těšit. V květnu se připravuje jeho digitalizace, což přinese nejen lepší obraz a zvuk, ale především šanci, že se dostaneme k premiérovým filmům dříve než dosud. Dokud jsme promítali z klasických filmových pásů, museli jsme na novinky čekat i dva měsíce. Teď, když bude kino digitalizované, budeme mít novinky třeba už do týdne. Nutno dodat, že návštěvnost letního kina se v posledních letech značně zlepšila. Je to tím, že se opravily záchody, lavičky a že je tam možnost občerstvení.

A na závěr: na co se mohou těšit lidé v letošním roce?
Nějaké koncerty už nasmlouvané máme. Měl by přijet Jan Spálený se skupinou ASPM, Hudba Praha, Peha a na jazzových dnech by měl hrát Emil Viklický. V jednání je i Mňága a Žďorp. Na koncertech spolupracujeme ještě s agenturou Hamer. V sokolovně by tak měly být větší akce, například Ondřej Havelka, Nedvědi, Vašek Neckář nebo Zdeněk Izer.