Narozeninový koncert odehráli Neřeš na domácí půdě, v opatovickém kulturním domě, kam se na ně přišlo podívat zhruba 350 fanoušků.

„Ze začátku jsme byli nervózní, jestli lidi přijdou. Ale nakonec to bylo super, měli jsme plný sál, všichni pařili, takže jsme byli vážně spokojení,“ neskrýval nadšení kytarista a zpěvák Láďa Stratil.

Vedle speciálního koncertu si kapela k desetiletému výročí nadělila také vydání nové kompilace.

„Rozhodli jsme se udělat CD, něco mezi výběrovkou a takovým sumářem věcí, které jsme v průběhu let nahráli, ale nikdy oficiálně nevyšly,“ vysvětlil baskytarista Ondra Horák

Na prvních skladbách začala opatovická pětice společně pracovat, když bylo členům okolo dvaceti či mírně přes dvacet let.

„Nástroje jsme si koupili nebo dostali v osmnácti s tím, že prostě budeme mít kapelu. Neuměli jsme na ně sice hrát, ale to se časem poddalo,“ přiznal se smíchem Láďa Stratil.

Po vzoru U2 pak mohou Neřeš hrdě prohlásit, že po celou dobu existence funguje kapela v původním složení.

„Obsazení se formovalo zhruba v průběhu toho prvního roku, kdy se lidi trochu protočili, ale brzy jsme přišli na to, že tahle sestava, ve které jsme až do teď, je ta nejlepší,“ uvědomuje si kytarista Martin Valenta.

Chvíli však skupina přece jen v jiném složení vystupovat musela.

„Lucka byla dvakrát na mateřské, takže jsme měli nějaký čas náhradu. Lucka je ale zkrátka jen jedna,“ nešetří chválou na zpěvačku Lucku Janáskovou Láďa Stratil.

Zahráli si před Iné Kafe či Mandrage

S rodičovskými povinnostmi se kapela dokázala vypořádat, stejně jako s proměnnou české hudební scény, ke které v posledních deseti letech došlo.

„Snažíme se teď do našich písniček dávat víc samplů. Předtím to byl jen takový rachot, kdy nám šlo hlavně o to, hrát co nejrychleji. Teď jsme i trochu zvolnili, ubrali na nástrojích, aby to pro lidi bylo houpavější,“ pospal vývoj zvuku kapely bubeník Tomáš Chrastina.

Výrazný odklon od pop-punkového stylu, kterého se Neřeš až doposud drželi, však muzikanti neplánují. Jak by také mohli, když jedním z největších vzorů pro ně vždy byla slovenská skupina Iné Kafe.

„S nimi jsme hráli ve Valašských Kloboukách. Pro nás všechny to byl v podstatě splněný sen, hrát před kapelou, na které jsme vyrůstali. Když si vzpomeneme na začátky na opatovickém hřišti, kde se na lampiónovém průvodu hrály dvě hodiny pořád dokola čtyři písničky, tak je to neuvěřitelné,“ zavzpomínala Lucka Janásková.

Iné Kafe však zdaleka nejsou jediným věhlasným interpretem, se kterým měli Neřeš co dočinění. Místní hudebníci stanuli na jednom pódiu třeba i s Mandrage či Rybičkami 48.

„Zrovna Kuba Ryba z „Rybiček“ s námi pak pařil až do rána. Mandrage nebo Iné Kafe byli víc do sebe. V pohodě a milí, ale odehráli si a chtěli mít svůj klid,“ oživil Ondra Horák další vzpomínky, které se v průběhu deseti let nashromáždily.

Otázka teď zní, jak se Neřeš vydají vstříc další desetiletce?

„Máme nějaké nové věci, takže bychom brzy zase chtěli do studia. Taky klip určitě uděláme,“ nastínil Láďa Stratil.

„Teď budeme hrát na Otevírání lázeňské sezóny v Teplicích nad Bečvou, na Benefici pro Julinku v Bělotíně nebo na Dřevorockfestu, což jsou všechno docela velké akce, s čehož máme samozřejmě těší. Rádi bychom se ale více prosadili i jinde než na Hranicku, to je jasné,“ neskrývá ambice kapely Ondra Horák.

Tak třeba se to již s další vydanou písničkou podaří. 

Autor: David Král