Psát knihy zkoušela vždycky, ale z jejích prvních pokusů nikdy nevzešlo nic povedeného. „Až když jsem na psaní měla dost času a mohla o příbězích více přemýšlet, dostala jsem potřebu sednout a psát,“ vzpomíná na své spisovatelské začátky Černá.

Nejvíce stránek napíše za dopoledne. Podle slov samotné autorky však záleží i na tom, jak moc je rozepsaná. Pracuje zásadně v sobotu a v neděli.

„Manžel o víkendu přednáší, tudíž mám na psaní klid,“ vysvětluje Černá. Rukopisy čte i její manžel. „Většinou se mu moje tvorba líbí a chválí mě. Někdy však i kritizuje a opravuje zejména technické nesrovnalosti,“ říká spisovatelka.

Z Přísahy sálá energie

Nový román Přísaha je podle Černé jiný než ty předchozí. Z knihy sálá dramatická energie.

„Příběh je napínavý od začátku do konce. A první ohlasy to jen potvrzují. Lidé mi volají nebo posílají textové zprávy i ve tři hodiny ráno, že knihu právě dočetli,“ usmívá se hranická spisovatelka.

Kniha vypráví příběh dvojčat, která se ve starověkém Římě stávají gladiátory, ale zároveň se učí lékařskému řemeslu. Děj postupně graduje a prolíná se až do současnosti, která vedle historických událostí tvoří druhou linii románu.

„Téma jsem měla v sobě, knihu jsem proto nepsala příliš dlouho. Hotová byla zhruba za čtyři měsíce,“ tvrdí Černá. Jako inspirace jí posloužilo historické vyprávění jedné ženy při regresní terapii, kterou se Černá zabývá.

Spisovatelce je nejbližší její první kniha. Avšak ve veškerých svých dílech upřednostňuje nadčasové postavy, které do příběhu vnáší určité poselství nebo moudrost.

Při psaní jsou podle Černé nejtěžší korektury. „Naštěstí mi toho moc neškrtají, protože se příběh snažím promýšlet. Při psaní mi automaticky naskakuje staročeský slovosled, který mi však korektoři často mění,“ objasňuje Černá. Historické pasáže se jí přitom píší nejlépe.

Spisovatelka už připravuje dvě nové knihy. Historický román o milence císaře Rudolfa II. Kateřině Strádové, který už Černá dokončila, vyjde letos na podzim. „Navíc jsem začala pracovat i na historické romanci o Břetislavovi a Jitce,“ uzavírá autorka.

IVETA PODEŠVOVÁ