Barucha v jeho tvorbě významně ovlivnila rodná krajina. „Oblast Valašska je nesmírně krásná. Právě obhospodařovaná země byla zdrojem obživy a lidé k ní měli velice blízký vztah. Museli tvrdě hospodařit, aby uživili sebe a svoji rodinu,“ přiblížila inspiraci umělce Alena Podzemná, znalkyně autorova díla.

Jak ve své úvodní řeči sama zmínila, Baruchova tvorba byla nesmírně rozmanitá. Kromě samotného malířství mu nebyla cizí ani hudba, grafika, literární dílo či architektura.

„Valašská architektura je velice pozoruhodná. Dřevěné domy mají obrovskou vnitřní sílu. Lidé ji úžasně dokázali skloubit s přírodou. A to všechno je v jeho kresbě zobrazeno,“ dodala Podzemná.

Významný umělec zejména první poloviny dvacátého století, který na svůj valašský původ nedal dopustit, odešel později do Prahy. „Vždycky se ale na Valašsko rád vracel. Tradice je v jeho výtvarném umění viditelná. To je velmi cenné zejména v době, která je tak atomizovaná,“ uzavřela Podzemná.

Ředitelka Muzea a galerie v Hranicích Hana Svobodová uvedla, co ji k výstavě děl Jožky Barucha přivedlo.

„Výstavu jsem už dříve viděla v Galerii Sýpka. V Hranicích jsme ji uspořádali díky spolupráci s Muzeem regionu Valašsko ve Vsetíně a Muzeem ve Valašském Meziříčí. Využili jsme tak blízkosti těchto měst s Hranicemi,“ řekla ředitelka Svobodová. Výstava mnohostranného umělce potrvá až do 29. ledna příštího roku.

(pm)