Výstava nahlíží do života nejchudší oblasti Afriky

Radostné a usměvavé tváře černošských dětí jsou vidět na mnoha snímcích umístěných na stěnách Café Baru. „To bylo první, čeho jsem si po příjezdu do Afriky všimla, totiž že se lidé na nás usmívají, přestože jsou strašně chudí,“ vyprávěla Lucie Příhodová, která je autorkou většiny vystavených fotografií.

Podobně jako ona je africkým kontinentem uchvácen i její otec. „Afriku jsem si zamiloval. Horší je, když se vracím sem do Evropy, to je pro mne skoro utrpení,“ uvedl Michal Příhoda. Naučil se respektovat přístup k životu, který je Afričanům vlastní. „Tady všichni pořád spěchají, zatímco tam si umí lidé najít chvíli na to, aby se pozdravili nebo se zastavili s úplně cizím člověkem. Lidé jsou tam chudí, ale když to srovnáte se zdejším životem, vidíte, že to nejsou peníze a bohatství, co přináší pocit štěstí a spokojenosti. I když úplně růžové to tam taky není, i tam se člověk setká třeba s přetvářkou,“ popsal své pocity Michal Příhoda.

Výstava však nemá za úkol jen ukázat, jak se žije v Africe. Hlavním cílem je totiž pomáhat. „Dlouho jsem hledal cestu, jak bych mohl nějak Africe pomoci. Až se mi to podařilo prostřednictvím organizace Bwingi Orphans, u jejíhož vzniku stála jedna moje známá,“ sdělil Příhoda.

Zmíněná organizace pomáhá dětem v ugandské oblasti Bwingi. „Je to něco jako adopce na dálku. Prostřednictvím sponzorů zajišťujeme chudým dětem možnost studia jak na základní, tak i na střední nebo vysoké škole,“ vysvětlil Příhoda. Zatím Bwingi Orphans přispívá na studium 71 dětem, z toho jednomu vysokoškolákovi.

„Pomoc zprostředkováváme osobně, aby peníze neskončily v cizích rukou. Kromě toho platíme dětem i zdravotní péči v místní misijní nemocnici. Často tam totiž děti umírají i na úplně obyčejné nemoci,“ doplnil Michal Příhoda.

Výstava fotografií v hranickém Café Baru Na Zámku potrvá až do 24. listopadu. Zároveň se zde ve středu 31. října v 18 hodin uskuteční přednáška Michala Příhody spojená s promítáním záběrů z africké Ugandy.