Minulý týden skončil potleskem pro premiéra Petra Fialu, který se dokázal během jediné schůzky domluvit s viceprezidentem České lékařské komory Janem Přádou na záchraně zdravotnického Titaniku.
Teprve během víkendu vyšlo najevo, jak velkou cenu zaplatíme za to, že nemocniční doktoři nevypoví přesčasy, na nichž české zdravotnictví stojí. V prosinci sice bude plánovaných operací méně, ale v lednu by už vše mělo fungovat jako dřív. Tedy s tím rozdílem, že lékaři si přilepší o pět až patnáct tisíc měsíčně a ministerstvo zařídí dohled nad dodržováním povolené přesčasové doby, která by neměla nijak souviset s předatestační přípravou.
To všechno by znělo báječně, kdyby se neukázalo, že mechanismus transferu prostředků je zcela nesystémový, rovnostářský a pravděpodobně se uskuteční na úkor pojištěnců největší zdravotní pojišťovny, VZP. Právě ta uhradí chybějící miliardy na platy lékařů, ačkoliv nic podobného jí zákon neumožňuje. Jde o čistě politické, nekoncepční a trvale neudržitelné řešení.
Petr Fiala si koupil čas, ale ve skutečnosti jsme prohráli všichni.
