Kliknutím zvětšíteOd legendárního objevu hrobky faraona Tutanchamona v Údolí králů uplynulo loni na podzim sto let. A zdá se, že egyptologové do nového století svého bádání vstupují s nadějí na nálezy, které by posmrtnou slávu mladého faraona a úspěch Howarda Cartera mohly ještě daleko překonat. Domnívají se totiž, že jsou na stopě míst, kde by mohla být pohřbena poslední ptolemaiovská královna Egypta Kleopatra a možná se blíží i k objevu druhé pohřební komory v Chufově neboli Cheopsově pyramidě.
Archeoložka Kathleen Martinezová z Dominikánské republiky hledá už dvě desetiletí Kleopatřin hrob ve starověkém chrámu a městě Taposiris Magna. Doufá, že ji na blízkou stopu přivede nález, který sám o sobě vyvolal mezi vědci obdiv. Jak připomněl magazín Science Alert, v hloubce třináct metrů pod chrámem našli badatelé „geometrický zázrak“ v podobě třináct set metrů dlouhého a dva metry vysokého tunelu vysekaného v pískovci, který je částečně zatopený vodou.
Přesný účel chodby archeologové zatím neznají, uvádějí ale, že se velmi podobá dalšímu divu starověkého stavitelství, kilometrovému akvaduktu ze šestého století před naším letopočtem z řeckého ostrova Samos, známému jako Eupalinův tunel.
Hledání Kleopatřiny hrobky v Taposiris Magna:
Taposiris Magna ležící na pobřeží Středozemního moře asi 45 kilometrů od Alexandrie je mladší, Ptolemaiovci ho založili ve třetím století před naším letopočtem. Martinezová považuje lokalitu za pravděpodobné místo pohřbu legendární královny i jejího chotě, římského generála Marka Antonia. Oba zemřeli vlastní rukou v roce 30 před Kristem poté, co vojska pozdějšího prvního římského císaře Oktaviána Augusta dobyla Alexandrii.
„Tým Martinezové věří, že chrám byl zasvěcen bohu Osirisovi a jeho královně, bohyni Isis, s níž měla Kleopatra silné pouto. Byly tam nalezeny mince nesoucí podobu a jména Kleopatry a Alexandra Velikého a také figuríny Isis,“ napsal Science Alert.
Série ničivých zemětřesení
Vykopávky zatím přinesly nález mumií se zlatými jazyky a hřbitov obsahující mumie řecko-římského stylu pohřbené tváří k chrámu, což podporuje teorii Martinezové, že v areálu byla vybudována královská hrobka, informoval web ArtNet. Hroby archeologové našli v síti tunelů ležících mezi jezerem Marjut a Středozemním mořem. Vykopávky také přinesly nálezy dvou alabastrových soch z ptolemaiovské éry.
Zkoumanou lokalitu, stejně jako sousední Alexandrii, zasáhla v době mezi 4. a 14. stoletím série ničivých zemětřesení. V jejich důsledku je dnes značná část ptolemaiovské egyptské metropole i Taposiris Magna pod vodami Středozemního moře. Badatelé proto plánují také zkoumání mořského dna.
Roland Enmarch, který přednáší egyptologii na liverpoolské univerzitě, řekl časopisu Newsweek, že archeologické nálezy v chrámu a okolí ukazují, že bohaté elity chrám využívaly, podporovaly a byly v něm a jeho okolí pohřbívány. „Šlo o důležité náboženské centrum ptolemaiovského a římského období egyptské historie. Stálo na pásu země oddělující Středozemní moře od nyní značně zmenšeného jezera Marjut,“ přiblížil egyptolog.
„Historicky vzato, žádné konkrétní teorie o tom, kde by mohlo být Kleopatřino tělo uloženo, nejsou. Vzhledem k její slávě jako poslední panovnice Egypta by nález jejích ostatků představoval senzaci. Pokud by se skutečně podařilo její hrob najít, pak by to byl objev srovnatelný s nálezem Tutanchamona v roce 1922, ne-li větší,“ řekla Newsweeku Eleanor Dobsonová, expertka na vnímání starověkého Egypta v 19. a 20. století z birminghamské univerzity.
„Máme jen velmi málo vyobrazení Kleopatry z její doby, jen omezené nálezy mincí. Objev jejích ostatků a příležitost vidět tuto proslulou královnu by naprosto ovládly média,“ vysvětluje Dobsonová.
Vědce mate zatarasená chodba
Další mimořádně lákavý a záhadný skrytý prostor dráždí představivost a rozvíjí plány archeologů ve Velké pyramidě v Gíze. V monumentu věhlasného panovníka čtvrté dynastie Starého království postaveném kolem roku 2 600 před naším letopočtem totiž objevili dosud neznámou chodbu. „Kdo čekal zlacené sarkofágy nebo exotické ornamenty, byl zklamán. Ale samotná prostota tohoto tunelu se značně silnou střechou z mohutných bloků kamene ve tvaru V jen prohlubuje záhadu. Zdá se, že jde o pracně postavenou chodbu, která nikam nevede,“ představily výsledek bádání londýnské Timesy.
List dodal, že na vnitřním konci tunelu je devět metrů dlouhá komora záměrně uzavřená dvěma vápencovými bloky. Na druhé straně ústí kousek pod fasádou severního průčelí pyramidy.
Odhalení tajného tunelu v Chufuově pyramidě v Gíze:
„Není to jen tak nějaká komora. Není tam žádná mumie, žádný pohřbený poklad, ale pro vědu to poklad je. Proč byste jako starověký Egypťan takovou místnost stavěli? Pokud takové konstrukce ve tvaru V stavěli, dělali to proto, aby něco ochránili,“ sdělil listu Christian Grosse z Technické univerzity v Mnichově, jehož tým natočil první video z objeveného prostoru endoskopickou kamerou ne širší než nehet. Fyzicky se dovnitř zatím vědci nedostali.
Chufu, známý též jako Cheops, panoval o třináct století dříve než Tutanchamon a jeho pyramidu, jako všechny ostatní, našli novověcí badatelé vykradenou. Egyptské úřední autority jsou zatím spíše zdrženlivé. „Budeme pokračovat v našem skenování a uvidíme, co bude možné udělat pro to, abychom zjistili, co se nachází pod chodbou nebo přímo na jejím konci,“ řekl BBC šéf egyptské Nejvyšší rady pro památky Mostafa Warizi.
Dodal, že chodba pravděpodobně sloužila k vyrovnávání obrovských tlaků v monumentální stavbě. K podobnému účelu podle odhadů vědců ostatně sloužily i některé další už známé prostory v pyramidě, například pět prázdných komor nad dosud objevenou královskou pohřební komorou v nitru pyramidy. Teď je však ve hře i možnost, že naleznou další.
Otevřeněji promluvil o nadějích výzkumníků přední egyptský archeolog Zahi Hawass. „Skutečně si myslím, že pod touto chodbou je něco důležitého. Může tam být skutečná pohřební komora krále Chufu,“ řekl americké CBS.
48
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
