Pravděpodobně vůbec nevěděli, co se jim děje pod domy. Vodu a půdu měst starověkých Mayů v Mezoamerice mohla znečistit rtuť, kterou často používali mezi lety 250 a 1100 našeho letopočtu. Znečištění je přitom tak silné, že i dnes představuje zdravotní riziko pro archeology prohledávající tamní terén.

„Objev rtuti pohřbené hluboko v půdě a sedimentech ve starověkých mayských městech je obtížně vysvětlitelný, dokud nezačneme uvažovat o archeologii regionu, která nám říká, že Mayové používali rtuť po celá staletí,“ citoval Independent spoluautora studie z Australské katolické univerzity Duncana Cooka.

Mexičtí archeologové oznámili objev mayského města pojmenovaného Xiol na poloostrově Yucatán.
Záhadní Mayové: Objev ztraceného města odkryl tajemství této vyspělé civilizace

Ve studii, kterou vědci zveřejnili v časopise Frontiers in Environmental Science, úplně poprvé přezkoumali údaje o koncentraci rtuti a sedimentech na archeologických lokalitách napříč celým starověkým mayským světem. Znečištění rtutí potvrdili na místech z klasického období.

Řadí se mezi ně Chunchucmil v současném Mexiku, Marco Gonzalez a Actuncan v Belize, dále La Corona, Tikal, Petén Itzá, Piedras Negras a Cancuén v Guatemale, Palmarejo v Hondurasu a mezoamerické „Pompeje“ Joya de Cerén, kromě Chan b'i.

Koncentrace této nebezpečné látky se pohybovala od 0,016 částic na milion (ppm) až po mimořádné hodnoty 17,16 ppm v Tikalu. Práh toxického účinku rtuti v sedimentech je přitom 1 ppm.

Nebezpečí ve výzdobě

Už předchozí výzkumy upozornily, že hned na několika starověkých mayských nalezištích byly objeveny nádoby s tekutou rtutí. Archeologové také už dříve našli barvy, které obsahovaly rtuť a které byly vyrobeny z červeně zbarveného minerálu zvaného rumělka či cinabarit. Minerál obsahuje sulfid rtuťnatý a pro lidi je jedovatý.

Vědci si myslí, že barvy obsahující rtuť a rumělku mohly Mayové používat k výzdobě. Z podlah či stěn se pak látka mohla šířit do půdy a do vody.

Mayská kultura. Ilustrační foto.
Co může za zánik mayské civilizace? Dominový efekt prý rozehrálo počasí

„Zářivě červený pigment rumělka byl pro Maye neocenitelnou a posvátnou látkou, ale nevěděli, že je také smrtící, a jeho odkaz přetrvává v půdě a sedimentech v okolí starověkých mayských nalezišť," vysvětlil spoluautor studie z univerzity v americkém Cincinnati Nicholas Dunning. Doplnil, že pro Maye předměty s červeným pigmentem představovaly takzvanou sílu duše, která normálně sídlila v krvi.

Nebezpečné prvky mohli podle odborníků vytěžit ze známých nalezišť na severním a jižním okraji starověkého mayského světa a do měst je dováželi obchodníci.

Mezi odborníky tedy nyní panuje shoda, že kontaminace kovy na nalezištích je důsledkem dějinné lidské činnosti. „Došli jsme k závěru, že i staří Mayové, kteří téměř nepoužívali kovy, způsobili, že koncentrace rtuti v prostředí značně vzrostly,“ řekl profesor Tim Beach z University of Texas v Austinu.

Zdravotní rizika

Rozšíření tohoto kovu pro Maye velmi pravděpodobně představovalo zdravotní riziko. Studie prokázaly toxické účinky chronické otravy rtutí, včetně poškození centrálního nervového systému, ledvin a jater. Kromě toho může tekutý kov způsobit třes, ochrnutí nebo psychické problémy.

Staří Mayové si nechávali vyvrtávat zuby a vsazovali do nich drahokamy. Intarzie měly pravděpodobně duchovní význam, ale roli hrálo i zdravotní hledisko
Staří Mayové plnili své zuby drahokamy. Nový výzkum ukázal, že chudí i bohatí

Portál Nature World News v tomto kontextu píše, že rtuť možná může vysvětlovat také vzhled jednoho z posledních mayských vládců. Jeden z posledních králů Tikalu, Dark Sun, který vládl kolem roku 810, je na nástěnných malbách zobrazen jako patologicky obézní. A ví se, že vedlejší účinek metabolického syndromu, který může být způsoben chronickou otravou rtutí, je obezita.

V dalších výzkumech chtějí odborníci zjistit, zda expozice rtuti hrála roli v rozsáhlejších sociokulturních změnách a trendech v mayském světě.

Vynálezci a stavitelé

Mayská říše se rozprostírala na celém maxickém poloostrově Yucatán a rovněž na blízkých ostrovech až po Tichý oceán. Starověcí Mayové tedy žili v dnešních státech Guatemala, Belize, severozápadním Hondurasu, v mexických státech Quintana Roo, Campeche, Chiapas a na východě mexického státu Tabasco.

Říše čítala kolem desíti milionů obyvatel. Vznikla kolem roku 2500 před naším letopočtem a zanikla kolem 1697 našeho letopočtu. Mayové byli známými vynálezci. Vytvořili kalendáře, systémy psaní, sporty a náboženství. Byli také schopnými staviteli, postavili paláce, pyramidy, i chrámové observatoře.