Adam v profesionální kategorii Elite dokončil obtížný závod na čtrnácté pozici a jeho bratr Pavel, jezdící v kategorii Senior, obsadil se sebezapřením příčku o jednu horší.

Adam je jedenáctý na světě

»Eliťáky« čekal v Japonsku extrémně těžký závod, který byl umocněn mokrým povrchem trati, protože den před závodem pršelo. Jednotlivé úseky sekcí byly někdy až o zdraví a do toho se přidala ještě veliká konkurence převážně domácích jezdců.

Když někdo projel jakoukoliv sekci, tak to byl úspěch. Adam měl po prvním kole plný počet padesáti trestných bodů, ale nebyl sám. Měl však smůlu. Na jedné sekci, kde si třikrát šlápl, mu rozhodčí neprávem připsali pět trestných bodů za vyjetí z vymezeného prostoru.

Jinde mu na dokončení již nevyšel čas. Před druhým kolem si řekl, že musí projet nějakou sekci a bojovat až do konce. To se mu také v jedné jízdě podařilo a nebyl daleko ani od zdolání další sekce.

V ní ale popáté šlápl na překážku a bylo vymalováno. „Byla to nejtěžší trať v celém šampionátu a vůbec, co jsem kdy jel,” řekl Adam. Nakonec z toho bylo čtrnácté místo v závodě a jedenáctá pozice v celkovém pořadí mistrovství světa nejprestižnější kategorie Elite.

„Byl to můj první rok ve světové špičce, takže jsem se rozkoukával a nevěděl, jak se mi bude dařit, co soupeři. Úspěch byl už to, že jsem se do Elity dostal. Bohužel s časem, co mám na trénovaní, nejde konkurovat těm nejlepším, co jsou na kole od rána do večera.

O to těžší bylo, když letos spojili kategorie horských a malých kol. Může mě ale těšit skutečnost, že na horských kolech jsem byl celkově čtvrtý, takže zklamaný rozhodně nejsem. Mám z tohoto premiérového startu mezi profíky dobrý pocit, navíc je v příští sezoně co zlepšovat,” zhodnotil celé mistrovství světa jedenáctý Adam Procházka.

Zranil se, ale dojel

Pavel, jezdící kategorii Senior, měl v Japonsku poslední možnost, jak vylepšit své průběžné deváté místo. Trať mu navíc vyhovovala. „Byla sice lehčí, ale na mokru její obtížnost několikrát vzrostla a pořadatelé ji museli upravovat. Bylo tedy jasné, že nebude rozhodovat každý bod, a budu moct jet s větším klidem,” přiblížil situaci jeden z nejzkušenějších závodníků a letošní vicemistr Evropy.

Vstup do závodu se mu povedl na výbornou, když první sekci zajel čistě. Myslel si, že to dnes půjde. Na další sekci to však přišlo. Uklouzlo mu zadní kolo.

Celou situaci se snažil ještě ustát, ale neustálo to jeho tělo, když si natrhl zadní stehenní sval. V závodě sice pokračoval, avšak s mizernou bilancí.

„V polovině prvního kola mi nohu ošetřili, ale nebylo to vůbec ono. Snad poprvé v životě jsem si pohrával s myšlenkou, že závod nedojedu. Potom mi ale brácha s vedoucím reprezentace řekli, ať to ještě zkusím a nasbírám důležité body pro reprezentaci,” vzpomíná.

Pavel nakonec závod se sebezapřením dojel na patnácté pozici a na desátou příčku mu chyběly jen tři trestné body, když jich celkem nasbíral šedesát. V konečném pořadí mistrovství světa tak obsadil jedenáctou příčku.

„Měl jsem na to, jezdit kolem pátého místa stejně jako vloni, jenže ve třech závodech jsem se dvakrát zranil a nemohl jsem tedy pořádně ukázat, co ve mně je. Své maximum jsem předvedl ve Francii, kde jsem měl druhé kolo třetí nejlepší ze všech,” konstatoval Pavel, který teď musí mít nohu dva měsíce v klidu, takže nebude bojovat ani ve zbývajících třech závodech mistrovství České republiky.