Kdo viděl známou americkou komedii Kokosy na sněhu, ví, že sprinteři bývají nejlepší bobisti. Ondřej, který začínal s atletikou v oddíle SK Hranice, skvělým sprinterem rozhodně je a naplno to dokázal prodat i v tomto zimním sportu.

Ze sprintera bobistou

Boby se Ondrovi vždy líbily, považoval je za velmi atraktivní, vzrušující sport. K bobům se dostal už před čtyřmi lety, když se na atletických závodech seznámil s bobistou Romanem Gomolou, který mu nabídl, že si to může vyzkoušet v Liberci na bobistickém trenažéru startů.

Jedná se o simulaci startu bobu, kdy se tlačí bob po kolejnici na padesáti metrech, s bobem se běží mírně z kopce a za cílovou buňkou je protisvah, ve kterém se bob zabrzdí.

Ondřej hned při této první zkušenosti s bobem zaběhnul druhý nejlepší čas. Velmi se mu to zalíbilo a věděl, že se bobům v budoucnu chce určitě věnovat.

V té době se však ještě naplno věnoval atletice, ve které chtěl dosáhnout vynikajících výsledků. Za svou dosavadní kariéru posbíral Ondřej na Mistrovstvích ČR spoustu medailí – zlato 60 m, třikrát 4× 100 m; stříbro třikrát 60 m; bronz 100 m; 200 m).

Byl si však vědom, že na Mistrovství světa nebo OH se jako sprinter ve světové konkurenci nemá šanci podívat. Navíc poté, co dokončil školu a nastoupil na doktorské studium na České zemědělské univerzitě v Praze, kde má navíc i pracovní úvazek, zjistil, že bez dvoufázových tréninků si už atletické osobáky asi nezlepší (60 m – 6,78 s; 100 m – 10,59 s; 200 m – 21,80 s). Nastal tedy pravý čas na změnu a na splnění svého snu, dostat se na Olympijské hry.

Cesta na olympiádu

V loňské sezoně (zima 2008/2009) už Ondra jezdil s pilotem Janem Vrbou světový pohár ve čtyřbobu. V létě se zúčastnili i závodů v tlačení bobů v Postupimi u Berlína, kde obsadili ve dvojbobu třetí místo.

V letošní sezoně s Vrbou už objel všech 8 závodů. Jejich posádka bohužel neměla finance na to, aby jela na první dva závody do USA, tak měli v plánu absolvovat první dva závody v Evropském poháru a po přesunu světového poháru do Evropy se do něj zapojit.

V sezoně měli bohužel pár momentů, kdy přišli o body do tabulky, ze které se potom tvoří nominace na OH. Nejprve jim po srážce dvou ruských bobů zrušili druhý závod EP v Königssee. Pak měli velkou smůlu ve Winterbergu, když levé křídlo Dominik Suchý uklouzl a netrefil se při naskočení na křídlo.

Ondra se mu sice snažil pomoct do bobu, ale po ráně o mantinel oba vypadli z bobu. Bob sice do cíle dojel, ale posádka byla diskvalifikována, protože nebyla v cíli kompletní.

Tato nehoda se objevila i v novinách, ve zprávách a na internetu. Po takových ztrátách bodů se báli, že jim olympiáda unikne, avšak hned v dalším závodě zajeli výborné 19. místo a vrátili se do hry o nominaci. Na dalších závodech se pohybovali okolo 24. místa a to na nominaci stačilo.

Boby jsou drahý sport

Každý závod je tvořen třemi až čtyřmi tréninkovými dny po dvou jízdách, následuje jeden den volno, v sobotu je pak závod dvojbobů, v neděli závod čtyřbobů.

Ondra jezdil hlavně čtyřboby. Dvojboby jezdil občas v tréninku, závody nejezdil hlavně kvůli lehčí váze. Bývalý sprinter je ideální bobista, musí být silný, rychlý, dynamický a hlavně těžký, to jediné mu chybělo, tak se snažil přibrat, ale s 88 kg je pořád po pilotovi Janu Vrbovi druhý nejlehčí v posádce.

Co se týká posádky, tak nejdůležitější je pilot, na kterém všechno stojí, další dva po stranách jsou křídla a jsou tam jen pro start. Poslední vzadu je brzdař, to je Ondra, ten by měl být nejrychlejší, protože běží nejdál a po naskočení musí zavřít roztlačováky (to jsou opory pro křídla) a potom v cíli musí zabrzdit.

V průběhu jízdy tito tři nic nedělají, ani se nedívají ven z bobu, cíl musí poznat pocitově podle posledních zatáček. Například musí vědět, že na dráze jsou na konci tři zatáčky doprava a poslední je doleva.

Možná to vypadá, že ti další tři za pilotem nejsou moc důležití, ale u těch nejlepších týmů jsou piloti podobně kvalitní a mají i podobně kvalitní materiál, takže start často rozhoduje.

Boby jsou drahý sport, protože pokud chce člověk držet krok se světovou konkurencí, musí mít kvalitní bob. Nový bob však stojí minimálně 50 tisíc Eur a k tomu je potřeba nakoupit pár sad nožů, kde sada stojí dalších 5 tisíc Eur. To ještě není zaručeno, že nakoupené nože dobře pojedou.

V ČR je bohužel problém sehnat sponzory nebo někoho, kdo by měl zájem podílet se na vývoji bobu.

Přitom v ostatních zemích to je velice prestižní záležitost. Italové mají bob od Ferrari, USA od NASA, Němcům pomáhá AUDI.

České áčko si letos koupilo čtyři roky starý čtyřbob od slovenské reprezentace. Béčko, ve kterém jezdí Ondra, dostalo od áčka o dvě generace starší bob než má konkurence. S takovým materiálem se bohužel o medaile bojovat nedá.

Vyhlídky ve Vancouveru

Vynikající výsledek béčka by byl do 20. místa, áčko do 10. místa. Áčko by hůře než patnácté být nemělo, béčko by papírově mělo být okolo 25. místa.

Ale stát se může cokoliv, dráha ve Whistleru je poměrně obtížná a hlavně nejrychlejší na světě. Jezdí se na ní přes 150 km/hod. Ovšem už to, že se bývalý hranický sprinter dokázal nominovat na OH, je fantastický výsledek.

Plán naší reprezentace:

4. února – odlet do Kanady
6. a 27. února – závod
2. března – návrat do ČR

Složení A – bobu: Danilevič, Kobián, Suchý, Stokláska

Složení B – bobu: Vrba, Veselý, Bohman, Kozlovský

Náhradník: Hladík

Klára Úlehlová