Úvod zápasu nabídl těsné vedení Hanáku v poměru 3:1, brzy se ale Hranice dotáhly a boj o každý milimetr možného náskoku začal. Cementářům se nepodařilo Litovli odskočit, domácí tým držel ve hře také gólman Pavel Prauzek, který zlikvidoval i dva sedmimetrového hody.

Hala bouřila fanděním hranických i litovelských fanoušků, avšak po poločasovém výsledku 14:13 si museli diváci na rozuzlení ještě počkat. I po přestávce se střelecky prosazoval v litovelském dresu Tomáš Pernička, Hanáci vedli po 40. minutách pouze o dva góly. Patnáct minut před koncem však Hranice vyrovnaly a stav 22:22 jako by polil hosty živou vodou.

Úsek od pětačtyřicáté do třiapadesáté minuty zvládli Cementáři v poměru 6:1 a dostali se do třígólového trháku. Mírný náskok v závěru už hostům stačil, ze závěrečného sedmimetrového hodu už Hanáci pouze korigovali na konečných 28:29.

TJ Tatran Litovel – TJ Cement Hranice 28:29 (14:13)

Nejlepší střelci: Pernička 6, Kozlovský 5, Šmíd 5 – Magrla P. 8, Horut 7, Stržínek 4/1. Rozhodčí: Hanák – Pavlíček. Sedmimetrové hody: 2/1 – 4/1. Vyloučení: 3 – 4. Diváci: 300.

Kouč Cementářů Hrabal: Kluci asi dostanou pochvalu

Spokojenější mohl být kouč Cementářů Libor Hrabal. Jeho mužstvo nepředvedlo nadstandardní výkon, přesto si však poradilo se zápasem vítězně. Hraničtí doufají v další postup extraligovou tabulkou.

Libor Hrabal, trenér Hranic

Libor Hrabal, trenér Hranic. Foto: DENÍK/Stanislav Heloňa


Jaké je vaše hodnocení vyrovnaného derby?

Rozhodovaly maličkosti. Trápili jsme se v koncovce, nedali jsme několik sedmiček. Možná tři čtvrtiny zápasu jsme tahali za kratší konec. Ve druhém poločase jsme ale ukázali, že chceme zvítězit. Byl tam ten drajv a tah. Obrátili jsme zápas v náš prospěch.

Cíl jste splnili…

Chtěli jsme dva body, ty máme a odjíždíme spokojení. Jsem šťastný, že jsme to zvládli. Kluci za bojovnost ve druhém poločase asi dostanou pochvalu.

Potrápil vás domácí brankář Pavel Prauzek?

Gólman Litovle chytal solidně, nedali jsme tři sedmičky. Připravovali jsme se víc na Pšenicu, který dobře chytal v posledních zápasech. Prauzka jsme možná trošičku vynechali z hlavy a ze začátku to bylo vidět, jasné šance jsme nedávali. V závěru ale chytil náš Pepa Kučerka tutovku, kterou se mohla Litovel vrátit do hry.

Zvítězili jste potřetí v řadě. Cítíte vzestup týmu?

Potřebovali jsme vítězství v Brně, což se nám podařilo. Tendence je podle mě stoupající, doufám, že takto budeme pokračovat. I takové zápasy, kdy tým nehraje dobře a zvládne ho, nás nakonec vlastně posílí.

K bouřlivé kulise přispěli v Litovli i vaši fanoušci.

Atmosféra byla dobrá a v tom se pěkně hraje. Zápas měl určitou napjatost, takže myslím, že z tohoto pohledu to bylo v pořádku (úsměv).


Trenér Litovle Hradil: Parta je fajn. Chybí ale zkušenost

Házenkáři Tatranu mohli svého soka z Hranic porazit, avšak v samotném závěru už převzali otěže zápasu mírně favorizovaní hosté. Slovenský kouč Litovle Michal Hradil by rád doplnil svůj výběr o zkušenou spojku.

Michal Hradil, trenér Litovle

Michal Hradil, trenér Litovle. Foto: DENÍK/Stanislav Heloňa


Vaše dojmy ze zápasu asi nebudou příliš veselé…

Utkání se mi hodnotí těžko. Vždy se snažím najít něco pozitivního, ale tentokrát jsme sami sobě dokázali, že pokud se nedokážeme být koncentrovaní a disciplinovaní celých šedesát minut, tak nemůžeme uspět.

Co chybělo k úspěchu?

Měli jsme to celkem dobře rozehrané. Když jsme měli šanci jít do vyššího vedení, tak jsme se toho nějak zalekli a začali jsme dělat až nepochopitelné chy­by.

Jaká je nálada v šatně?

Každého to mrzí, i v týdnu jsme tomu na tréninku dali všechno. Ale v některých momentech je prostě vidět naše nezkušenost.

Co váš tým nejvíce trápí a co lze zlepšit?

Těch věcí by našlo hodně. Byl bych rád, kdyby se do jarní části podařilo mužstvo trošku posílit o alespoň jednoho nějakého zkušeného hráče. To by nám možná pomohlo k vzestupu. Abychom takové vyrovnané zápasy mohli lépe zvládat. Jestli se to podaří, to nevím. Je tu fajn parta, na tréninku se snaží. Máme zkušené hráče na pivotu nebo na křídle, ale ti nejsou v té rozhodovací roli jako spojky. Tam je obrovský rozdíl v rozvaze a v řešení situací.

Ostřílený házenkář by mužstvo udržel v rozhodujících momentech?

Řekl bych, že jsou tu velmi špatné návyky. Možná kvůli tomu, že hráči přišli z nižších soutěží. Všichni o tom ví, bavíme se o tom a snažíme se to odstraňovat. Ale jakmile je hráč v laktátu, tak se vrací k věcem, které má naučené. Hráči, kteří se z lavičky vrací na hřiště, taky někdy neudrží emoce. Není to tak jednoduché, jsem rád, že jsou vyhecovaní, ale někdy je to až moc.

Podpora fanoušků by vám ale měla pomoct.

Ano, potřebovali bychom, aby litovelský divák byl naším dalším hráčem. A hlavně v této fázi, kdy se nám nedaří. Teď to potřebujeme.