Po odchodu dlouholetého kouče extraligových Cementářů Libora Hrabala šel za kormidlo A-týmu nový šéftrenér mládeže Miroslav Bartoň.

Nyní tedy sedí v Hranicích na dvou židlích, navíc ještě stále pomáhá s dětmi v Kopřivnici.

„Zatím to jde, do konce sezony to určitě zvládnu,“ ujišťuje zkušený lodivod.

Pane trenére, jak se zatím s žíváte s novou rolí v Hranicích?
Měl jsem možná tu výhodu, že těch kluků tady z dřívější doby znám hodně. Ten tým je sestaven ze starších i mladých hráčů. Jsou to většinou kluci odjinud, takže je hlavní, aby všichni dokázali dát srdíčko za hranickou házenou. To ještě potřebujeme zlepšit a skloubit. Musíme se dívat na další sezonu.

Spoustu let jste strávil v konkurenční Kopřivnici, ve vašem případě se ale asi nedá hovořit o nějaké přehnané rivalitě, je to tak?
Já jsem v Hranicích už jako hráč prožil velice dobré roky, kdy jsme postoupili ze druhé ligy do té nejvyšší. Pár let jsem tady hrál s kamarádem Mírou Frankem, který mi opravdu chybí. Potom jsem v Hranicích rok vypomáhal i jako trenér. Takže já tady mám velice dobré vztahy, i lidé kolem jsou příjemní, já jsem spokojený.

Přeci jen, jak se vám po letech Kopřivnice opouštěla?
V Kopřivnici jsem trénoval extraligu asi deset let v řadě. Myslím si, že v každém týmu je potřeba obměnit trenéra, aby ten nový přinesl něco nového, něco svého. Proto jsem přenechal v Kopřivnici místo jak Ivo Vávrovi, tak teď Lubomíru Veřmiřovskému. Myslím si, že to bylo ku prospěchu. Já pořád v Kopřivnici pracuji, jsem ve škole na poloviční úvazek jako učitel, takže v té hale jsem pořád. Stále tam pomáhám vést minižáky, takže se nic až tak nemění. Ale výzva v Hranicích mě potěšila, zkusíme pro zdejší házenou něco udělat. Hlavně se pořád musíme dívat na mládež, která, zdá se mi, už tady dorůstá. Bude to trvat ale ještě minimálně tři nebo čtyři roky, než tihle kluci můžou pomoci družstvu mužů.

Vy jste letos v Hranicích začal právě u mládeže, je to tak?
První naše spolupráce vznikla opravdu na základě toho, že budu šéftrenérem mládeže, což jsem od 1. ledna. Pak trenér Hrabal na vlastní žádost odstoupil, tak jsem se s panem Schoberem domluvil, že to zkusím převzít a sladit dvě práce. Jak mládež, tak i extraligu. Zatím to jde, do konce sezony to určitě zvládnu. Jestli to budu schopen utáhnout i poté a budou mít o moji práci zájem, asi se do toho vrhnu.

Jak velkou výhodou pak je, že řídíte i návaznost mezi mládeží a A-týmem?
To byl právě ten důvod. Abych v uvozovkách trochu pohlídal dorůstající dorostence, aby bylo co nejdříve možné je zapracovat do extraligového kádru. No, uvidíme. Máme za sebou dva měsíce práce, u chlapů je to běh na dlouhou trať. Kluci trošku ztratili motivaci, takže teď ji hledáme. Vše se asi odvíjí od toho, podívat se dopředu a do příští sezony.

Jaké jsou tedy cíle pro nadstavbovou část?
Chceme hlavně předvést šikovnou házenou, ať se mají fanoušci na co dívat, a ukázat, že i na 9. - 12. místě ta družstva hrát házenou umí.