Hraničtí starší a mladší dorostenci sestavili jedno družstvo a přihlásili se do kategorie staršího dorostu.

V základní skupině narazili postupně na týmy z Kanady, Švédska, Česka, Dánska a Německa a sehráli s nimi tyto zápasy.

Hranice - Montcalm Québec (CAN) 22:6

Hranice - Hisingen Handboll(SWE) 7:18

Hranice - Loko Vršovice (CZE) 11:11

Hranice - AJAX Copenhagen (DEN) 12:14

Hranice - Koweg Görlitz (GER) 15:8

V základní skupině se mladí Cementáři umístili na třetí pozici a postoupili tak zaslouženě mezi 21 nejlepších týmů turnaje. „V základní skupině jsme narazili na kvalitní soupeře včetně pozdějšího vítěze celého turnaje Copenhagenu.

Snad jen Kanaďané byli výkonnostně níže. Důležitý pak byl bod s domácími Vršovicemi. Po poločase jsme prohrávali 8:3 ale díky snad moravskému srdíčku jsme se dostali zpět do hry a urvali bod. Závěrečný zápas skupiny s Němci pak byl diky rozjeté euforii exhibicí a my se těšili na boje ve finálové skupině,“ popisoval vedoucí družstva Alois Rudolf.

Ve finálové A skupině pak byly Hranicím nalosováni soupeři ze Zubří a francouzského Nimes. Naši házenkáři se soustředili především na první nedělní zápas s prvoligovým Zubřím. Zubří stahuje po boku Karviné již do svých dorosteneckých týmů nejkvalitnější hráče z celé Moravy (včetně Hranic, například Brož, Magrla) a protože hranický tým byl složen z půlky z mladších dorostenců, mělo jít o hru kočky s myší.

Ale „hranická myška“ škrábala a výsledek 14:10 způsobil jistě v kabině soupeře dusnou atmosféru. Cement neměl tím pádem v posledním utkání na vybranou, ale Francouzi byli jednoznačně lepší. Výhra Francouzů 21:13 byla tečkou za hranickým účinkováním a důkazem toho, že hráči mají co zlepšovat.

„Někdo tráví Velikonoce doma, my pravidelně v Praze. Spíme ve školních třídách, jezdíme po celé Praze tam a zpět. To vše museli naši hráči absorbovat do sebe, k tomu hrát a podat kvalitní výkon. Družstvo bych nedělil rozhodně podle výkonu na mladší a starší dorostence, protože pokud jsme chtěli uspět museli i ti nejmladší dokázat, že na to mají. Z tohoto pohledu jsem byl velmi spokojen s oběma brankáři Pavlem Kleislem a Karlem Magrlou.

Oba přišli v tomto ročníku ze starších žáků a odchytali všechna utkání na výbornou. Snad si ani hráči v tom fofru neuvědomili, že bez nich bychom skončili někde vzadu. Z hráčů byl výkonnostně nejlepší David Kobert, nejstarší a jediný hráč, který končí tento soutěžní ročník u dorostu. V utkání s Vršovicemi potáhl Ondra Štípek.

Velmi mně potěšil i Honza Vašíček, naše spojka přes ruku. I když měl nejtěžší post z týmu, dokázal se individuálně prosadit. Kdo však zaslouží absolutorium, to jsou naši mladší hráči Tomáš Herda, Danek Baštan, Honza Chlápek, Martin Kovář. To co neumí, nahradili bojovností a srdcem pro celý kolektiv. I proto byly všechny zápasy z naší strany odehrány v hlasité atmosféře, kluci se maximálně povzbuzovali a makali.

Pokud tento přístup přenesou do svých mistrovských zápasů, nemohou mít s nikým problém. Zápasy s celkovým vítězem Copenhagenem a celkově třetím Zubřím dávají této bandě zapálenců šanci i příští rok,“ shrnul působení Hranic trenér týmu Stanislav Beránek.

Společenská úroveň celého turnaje pak gradovala v sobotu večer na Křižíkově fontáně, kde proběhlo setkání všech hráčů a hráček z celé Evropy. Horká diskotéka a obrovský ohňostroj nad celou Prahou nadchl všechny a když se zeptáte zda pojedou příště zas, těžko najdete jinou odpověď než krátké ale hlasité JO.