„Sezona byla velmi náročná. Na některé turnaje jsme se dávaly složitě dohromady a odjížděly v malém počtu. Pak se ještě přidala zranění. Ale nakonec to nedopadlo úplně špatně, a to především díky bojovnosti," vrací se k sezoně kapitánka Lucie Suchánková.

„Každý zápas se dá z jakékoliv situace a jakéhokoliv výsledku otočit, když se hraje týmově a bojují všichni srdcem. Jak se říká, jeden za všechny, všichni za jednoho."

Co pozitivního sezona přinesla?

„Skvělou partu, hodně zážitků, srandy a hlavně zdokonalení ve sportu, který mám ráda. Vyhrály jsme jedenáct zápasů a sedm prohrály, což je opak oproti loňské sezoně a tomu odpovídá i lepší umístění v tabulce," dodává Suchánková.

„Pozitivního na sezoně bylo to, že jsme se se spoluhráčkami lépe poznaly a sblížily," říká Marie Grufíková, nejmladší z florbalového sesterského tria.

Lze nějaký moment z letoška vypíchnout nad ostatní?

„Především mě těší, že se po zranění vrátilo několik spoluhráček, což nám dává naději pro příští sezonu, ale to již v kategorii juniorek," uzavírá své ohlédnutí Suchánková.

Jádro Teiwazu tvořily především Denisa Crhová, Marie Grufíková (tyto dvě jako jediné odehrály všechny zápasy), Kateřina Šromotová, Anna Štěpánová (věkem ještě starší žákyně) a samozřejmě Lucie Suchánková. Janu Boháčovou a Apolenu Drietomskou větší část sezony držely zpět zdravotní problémy (operace), z dorostenek se do bojů zapojily ještě Martina Šindlerová, Johana Chytilová, Ludmila Nováková a Michaela Haselíková.

Velkou pomocí byly také hráčky starších žákyň, které nedostatečný počet hráček často doplňovaly.

Do zápasů zasáhly (dle počtu odehraných zápasů) Klára Pechanová, Klára Javůrková, Adéla Horáková, Tereza Oherová, Lucie Koláčková a Nikola Bánovská. V brance se vystřídalo celkem sedm hráček, nejčastěji ale masku nasadila Johana Chytilová a Martina Šindlerová. Hráčky teď čeká ještě poslední turnaj, nyní jsou v tabulce čtvrté. (pd)