Jak se vám dařilo v jednotlivých dílech šampionátu?

Poprvé jsem se v šampionátu Baja představil v březnu v italském Pordenone. Se soupeři jsme závod překřtili na vodní rallye, protože se tam jezdilo hodně přes řečiště plná vody. Šlo tedy o velkou zkoušku na výdrž stroje, ale zároveň i o navigačně náročnou soutěž. Při průjezdu starými městečky stačilo v křivolakých uličkách špatně odbočit a časová ztráta se už těžko stahovala. To mohu ostatně potvrdit z vlastní zkušenosti. Skončil jsem třetí za domácími jezdci.

V letních měsících jste pak získal svá nejlepší umístění. Jak k tomu došlo?

Druhý díl se jel v červnu v rumunských Karpatech poblíž Baja Mare. Mou výhodou bylo, že jsem tam předtím několikrát startoval na motorce a soutěž měl trochu najetou. Byl to krásný rychlý a kamenitý závod a díky zkušenostem jsem na Romanian Baja slavil vítězství. Nevyhnul jsem se ale havárii. Jenže diváci mou buginku v lese vrátili na všechna čtyři kola a ta nepoškozená mohla pokračovat ve spanilé jízdě. V srpnu jsem skončil druhý v Maďarsku na podniku, který se jel poblíž městečka Papa, a byl jediným suchým závodem v sezoně, protože tam nepršelo ani jsme nepřekonávali žádné náročné brody. Také jsem pochopil, proč se Hungarian Baja říká „kukuřičná rallye". Lítá se tam totiž velice rychle mezi vzrostlými kukuřičnými lány, což je ale pro Arctic Cat nevýhoda, protože má maximální rychlost jen 125 km/hod.

Jak jste uspěl na závěrečném podniku ME v Portugalsku?

Koncem září jsme se těšili do tepla a na další suchý závod, ale i když v Idanha a Nova prý prší jen jednou za rok, tak jsme si vybrali právě ten termín. Celý víkend se to tam na nás jen valilo, což bylo sice pro všechny stejné, ale na Baja Portugal se představila řada kvalitních domácích jezdců a na ty jsme neměli. Skončil jsem devátý, ale přesto to stačilo na uhájení druhého místa za vítězným Italem.

Vzpomenete si na nějakou neobvyklou situaci z průběhu šampionátu?

Při prvním podniku Italian Baja se trochu objevily organizační zmatky. Pořadatelé si totiž nebyli jistí, kam mají kategorii UTV zařadit. Nevěděli, jestli patří mezi čtyřkolové motocykly nebo do auťáků. Potíž byla v tom že, UTV vlastně vycházejí z motocyklových čtyřkolek. Pohonné jednotky, závěsy a ryze technické věci jsou čtyřkolka, ale vozidlo má volant. Docházelo tak ke komickým situacím, kdy komisař třeba nevěděl, jestli nám má zakázat automobilovou přilbu.

Jak se vám řídí nejmenší vozidlo automobilové kategorie?

Musím říct, že s každým přibývajícím kilometrem dostávám buginu stále víc do ruky. A také stále víc mi svým chování připomíná motocykl. Naposledy v Portugalsku jsem si opět uvědomil, že čtu terén stejně, jako jsem byl zvyklý na motorce.

Co je potřeba do budoucnosti vylepšit na technice?

Musíme zapracovat na zvýšení maximální rychlosti, která je důležitá pro velké vytrvalecké podniky jako Rallye Dakar nebo Silk Way Rally. Právě na Hungarian Baja se tento nedostatek projevil nejvíc.

Jaká máte plány do příští sezony?

Tu uplynulou jsem svým způsobem obětoval. České mistrovství jsem jel účelově, abych zjistil, jaké jsou limity buginy. V mistrovství Evropy jsem startoval zase kvůli ověření možnosti zkusit v příští sezoně nastoupit na start Africa Eco Race nebo Silk Way Rally. Bude ovšem záležet, jak naše výsledky zaujmou výrobce bugin Arctic Cat nebo případné další sponzory, kteří by byli ochotní se na takových startech podílet. Do evropského šampionátu Baja bych se chtěl na jaře zase vrátit. (KM Racing/min)