Jak jste po týmové stránce spokojen s uplynulou sezonou?

Myslím, že to byl určitý úspěch. Kolo před koncem jsme byli na sedmém místě a play-off bylo v našich rukou. Na jaře jsme hráli šest utkání, tři jsme vyhráli. Forma šla nahoru, mančaft si začal sedat, hrát dobře a trápit i soupeře z horní části tabulky.

Takže noví mladí spoluhráči začínají naplňovat potenciál?

Mělo to určitě progres, šli jsme postupně nahoru. Na začátku jsme se trošičku hledali, ale mančaft už dva roky s mladými kluky fungoval. Myslím, že to byla i trošku škoda, že se sezona ukončila tak, jak se ukončila. Házená nás opravdu všechny začala bavit a myslím, že se to projevovalo i na výsledcích.

Už jste se těšil na play-off?

Samozřejmě. Už tři roky se v Hranicích play-off nehrálo, předtím jsme sbírali medaile. Byli jsme po play-off hodně hladoví.

Byl jste naštvaný, když byla sezona předčasně ukončena?

Samozřejmě, že byl. Je to věc, která ale bohužel potkala celý svět, zdraví je jednoznačně přednější. Co se dá dělat. Snad se nám to podaří příští rok.

Viděl jste při koronavirové krizi jiné východisko pro extraligu? Třeba ještě chvíli počkat?

Abych řekl pravdu, byl jsem jeden z těch prvních, kteří navrhovali, ať se to okamžitě ukončí. Nevím, jestli je to tím, že už je člověk starší. Netušil jsem, jak velkých rozměrů to doroste, měl jsem ale strach, říkal jsem, že toto nebude sranda.

A měl jste pravdu.

U nás to vzniklo prvního března. Vím, že my jsme zrovna přijeli z jarních prázdnin ze Slovenska. Tam v tu dobu nebyl ještě ani jeden případ, v Česku tři. V těch prvních dnech jsem si už říkal, že tu soutěž nemůžeme dohrát, že to musíme ukončit.

Dlouhá léta kariéry jste strávil ve Francii. Sledujete situaci tam?

Sleduju to každý den. Francie je moje srdeční záležitost. Co se tam děje, to je katastrofa. Aby tam umíralo pět set až osm set lidí denně, to je hrozné.

Bavil jste se s někým z francouzských kamarádů?

Jsem v kontaktu s pár lidmi, občas si zavoláme. Ale momentálně v této situaci jsme to neprobírali.

Jak se vás krize a karanténa dotkla po osobní stránce nebo pracovně?

Děláme školu s klukama doma. Osobně si opakuji různé vzorečky do matematiky a tak trošičku začínám brousit do angličtiny, protože moje ročníky se učily ruštinu. Uměl jsem anglicky čtyři slova – Aston Villa a Manchester United. To mi moc nepomáhá (směje se). Ale tomu mladšímu pomáhá můj starší kluk, nějak to lepíme dohromady.

Už víte, kdy Cementáři začnou trénovat?

To zatím nevím. Ale začíná se šuškat, že bychom se mohli v nejbližších dnech sejít. Konkrétní datum vám zatím neřeknu.

A řeknete mi, jestli v příští sezoně uvidíme v bráně padesátiletého Pepu Kučerku?

Tak určitě (směje se). Jdu do toho. Po tom, jak ta sezona skončila, tak já bych se takto s házenou strašně nerad loučil. Věřím, že to odejde, že se pandemie vytratí a příští sezona normálně začne.

Můžeme se těšit na ještě lepší výkony Cementářů?

To nikdo nemůže dopředu říct. Ale určitě do toho vstoupíme s tím, že do play-off budeme chtít.