Celkem jedenáct týmů bojovalo v ženské a mužské kategorii o vítězství, ze kterého se nakonec radovaly dámy domácího Cementu a muži slovenského Martina, kteří ve finále turnaje zdolali svými zkušenostmi „mladíky" z Hané. Právě Martin je pravidelným účastníkem ME seniorů, které pořádá IHF každoročně právě pro hráče věkové kategorie nad 35 let.

V ženské kategorii došlo ve finále na tradiční česko – slovenský souboj mezi Hranicemi a Nitrou. Tyto týmy se utkávají na různých turnajích během roku několikrát, a většinou právě ve finále. Letos to v Hranicích vyšlo domácím, celková bilance vzájemných zápasů však hovoří pro Nitranky. V týmu Cementu potěšili diváky především aktivní hráčky oddílu Leona Černá a Marika Možnárová, které se v oddíle starají o házenkářský po­těr.

I když muži Cementu letos nepotvrdili loňskou účast ve finále, v týmu potěšil svou hrou hlavně Petr Žurek, dlouholetý hráč Cementu a v brance zkušený Ruda Stružka, který v tomto roce oslaví padesátiny. Ruda však potvrdil házenkářské pravidlo, že brankáři v tomto sportu zrají jak víno, a mezi tyčemi byl vynikající. Přesto se domácí nakonec utkali v boji o šesté místo s partnerským Hlohovcem, jehož hráči se v rámci spolupráce partnerských měst zúčastňují tohoto turnaje pravidelně.

Na večerním společenském večeru pak předala nejlepším ceny starostka města Radka Ondriášová a všichni účastníci si mohli v pohodové atmosféře zavzpomínat na aktivní roky házené. Před zahájením turnaje byla rozšířena Síň tradic hranické házené, o kterou se poctivě stará Jaroslav Strnad. Pod strop sportovní haly byly umístěny symbolické dresy dvou bývalých vynikajících hráčů, kteří měli významný podíl na úspěších hranického handbalu v jeho počátcích.

S číslem 7 nastupoval Miroslav Frank (1935 – 2012) ,výborný hráč české házené, který byl lídrem a kapitánem družstva, které tak úspěšně přešlo na začátku šedesátých let z české házené na handball a položilo tak základy pozdějším úspěchům. Starší fandové jistě pamatují mnohá klání na rozbahněné antuce, kde kralovali právě „bahňáci". Bývalí hráči české házené v tom byli mistři. Po ukončení aktivní činnosti pracoval řadu let jako předseda TJ Cement Hranice.

S číslem 3 pak dominoval na začátku sedmdesátých let Jozef Sameliak (1944 – 2012). Měl velkou zásluhu na tom, že v té době odjížděla z Hranic poražena přední družstva tehdejší československé ligy, která patřila ke světové špičce. Byl lídrem a kapitánem družstva, v sezoně 1973/74 se stal druhým nejlepším střelcem ligy. Odmítl nabídku pražské Dukly, dal přednost výborné hranické partě a rodinnému životu v Hranicích. Po ukončení aktivní činnosti se musel věnovat služebním povinnostem. Jako všestranný vynikající sportovec působil ve funkci tělovýchovného náčelníka hranické posádky. Byl spoluzakladatelem Old Boys Handball Clubu házenkářských „vysloužilců".

Autor: STANISLAV BERÁNEK