Právě ve spolupráci s pamětníkem a důležitým členem pořadatelského sboru jsme pro vás při příležitosti významného padesátiletého jubilea připravili jedinečný seriál o historii motokárových závodů v Olomouci. Věděli jste, že u toho vůbec prvního byl i dědeček slavného MMA zápasníka Karlose Vémoly?

Pilotní díl našeho seriálu čtěte zde:

Start vůbec prvních závodů na Spartakiádním stadionu v roce 1973. V listopadu to bude padesát let.
Historie motokár v Olomouci: Úvod do unikátních vzpomínek pamětníka

ČÁST 2. - První autokára a závod v Hodolanech i Lazcích

Na počátku byla myšlenka. Myšlenka o tom, jak se pohybovat bez pomocí nohou z jednoho místa na druhé a to rychleji než soused. Dalo by se říci, že šlo o to postavit si nějaké malé, levné, ale přitom rychle se pohybující vozítko – takovou malou hračku.

Tato, nebo nějaká podobná myšlenka, se začala rodit na přelomu 50. a 60 let pravděpodobně v hlavách mladých lidí na několika místech v Americe nezávisle na sobě. Některé materiály uvádějí, že to byl jeden kanadský dřevorubec, jiné zase hovoří o mladých letcích na jedné americké vojenské základně. Prý si chtěli zkrátit svůj volný čas, svařili několik trubek a použili malá bantamová kolečka z letadel, osadili je motorem, koly a volantem, postavili první malá vozítka a začali mezi sebou závodit.

Postupem doby se však ukázalo, že to není jenom malá hračka, ale vyvinula se z toho populární, plnohodnotná, silná a ve světě uznávaná motoristická disciplína zvaná karting.

1962 - Bruntál - Vojta Petřík (15), Jiří Tužka (6)1962 - Bruntál - Vojta Petřík (15), Jiří Tužka (6)Zdroj: archiv Jana Strnadla

Nemám v úmyslu tady dělat žádné politické školení či nějakou politickou propagandu. Chci jen připomenout pro ty, kteří tuto dobu nezažili, situaci, faktické skutečnosti, podmínky a okolnosti, které v té době v Československu začátkem šedesátých let byly, a za jakých podmínek tehdejší mladí motorističtí nadšenci a začínající závodníci museli překonávat překážky té doby.

Mám na mysli postavení naší republiky vůči zahraničí, kterou tehdy velmi ovlivňovala politická situace jak Evropě, tak potažmo i u nás. Neoddiskutovatelnou skutečností té doby byl fakt, že jak životní úroveň, tak i technická vyspělost tehdejších západních států byla vždy o několik délek před životní úrovní, materiálním vybavením a technickým pokrokem států socialistického tábora. A to trvalo prakticky až do doby, kdy padla v Evropě železná opona.

1962 - Bruntál - Vojta Petřík (15), Jiří Tužka (6)1962 - Bruntál - Vojta Petřík (15), Jiří Tužka (6)Zdroj: archiv Jana Strnadla

Tato skutečnost se samozřejmě promítala i v tehdejším Československu do všech částí života, motokáry a motokárový sport jako takový nevyjímaje. Jinak řečeno, to, co na západě bylo běžné, běžně fungovalo a dalo se koupit, tak to u nás nefungovalo a běžně se koupit nedalo.

Stejně jako první informace o motokárách v Americe se do Evropy dostávaly přes různé časopisy dovezené z Ameriky také obrázky motokár.

Motokáry samozřejmě neměly takovou podobu, jakou mají dnes. Podvozky byly svařovány z různých trubek, kola byla bantamová nebo z malých leteckých koleček, motory byly z motocyklů, které byly dostupné na trhu.

Jinde, jak už bylo řečeno, někdo využíval svazarmovské dílny, v některých fabrikách tuto činnost zaštiťovali svazáci jako součást podpory mládežnického hnutí. Začínají se jezdit prakticky všude a jezdilo se se vším, co bylo k dispozici. A jak to začalo v Olomouci?

Rok 1961: Ukázka první motokáry v Olomouci

Motokára Jiřího Tužky ze SPŠS OlomoucMotokára Jiřího Tužky ze SPŠS OlomoucZdroj: archiv Jana Strnadla

Počátky motokárových závodů v Olomouci zasahují do roku 1961, kdy na tehdejší Střední průmyslové škole strojní v Olomouci-Hodolanech (dnes je to střední průmyslová škola elektortechnická) se dala dohromady parta tamějších žáků – motoristických nadšenců. Začali stavět podle fotografií a různých výkresů.

Výkresy a první plánky motokár se k nám dostávaly z tehdejších západních kapitalistických zemí, dovezené většinou motocyklovými a automobilovými závodníky, kteří měli možnost startovat na závodech v tehdejších západních kapitalistických zemích.

Motokára Jiřího Tužky ze SPŠS OlomoucMotokára Jiřího Tužky ze SPŠS OlomoucZdroj: archiv Jana Strnadla

U zrodu této motoristické aktivity na SPŠS v Olomouci-Hodolanech byli jeden z tehdejších učitelů a také automobilový závodník Ing. František Rosický a žáci školy Jiří Tužka, Zdeněk Zapletal, Josef Zdařil a ještě další kamarádi.

Motokáry si však začali stavět i doma někteří další motorističtí nadšenci ve svých dílnách nebo autoklubech a mezi průkopníky motokár v Olomouci patřili Vojtěch Petřík a Zdeněk Šebesta, který potom byl později ředitelem mezinárodních závodů motokár v Olomouci Grand Prix Sigma.

Novináři v té době o těchto strojích nejdříve psali jako o autokárách, až později se zdomácnělo pojmenování motokára.

První ukázkovou jízdu tehdejší autokáry široké veřejnosti předvedli motokáristé SPŠS Olomouc ve zmíněném roce 1961 v přestávce závodu ploché dráhy, který se jel na Spartakiádním stadionu a takto o tom tehdy psaly okresní noviny Stráž lidu:

Okresní noviny Stráž lidu informují o ukázce „autokáry“ v Olomouci.Okresní noviny Stráž lidu informují o ukázce „autokáry“ v Olomouci.Zdroj: archiv Jana Strnadla

Rok 1962: První závod motokár v Olomouci-Hodolanech

První opravdový závod v Olomouci se jel v roce 1962 v ulicích města okolo tehdejší již zmíněné SPŠS v Hodolanech (dnes střední elektrotechnická škola). Závodilo se poblíž tehdejšího ONV. Pořadatelem byl Automotoklub při lokomotivním depu ČSD Olomouc v čele s Jindřichem Gronychem – ředitelem závodu, Vlastimilem Chodílkem – tajemníkem závodu, a Karlem Vémolou – předsedou ZO Svazarmu při lokomotivním depu.

Karlos Vémola se představí v rámci turnaje Oktagon v Liberci.Karlos Vémola je nejslavnějším českým zápasníkem v kleci.Zdroj: se souhlasem Oktagon MMAZní vám poslední jméno povědomě? Ano, jedná se o dědečka slavného zápasníka Karlose Vémoly. "Vím to proto, že když jsem pátral po pamětnících uvedených v dobovém článku Stráž lidu, tak jsem se zkontaktoval s Karlem Vémlou, který je synem tehdejšího předsedy ZO Svazarmu Lokomotivního depa Olomouc Karla Vémoly. Ten mně řekl, že jeho otec před několika lety bohužel zemřel. A potvrdil mně, že ten, se kterým mluvím, je otcem zápasníka Karlose Vémoly," říká Jan Strnadl.

První závod v Hodolanech 11. května 1962.První závod v Hodolanech 11. května 1962.Zdroj: archiv Jana Strnadla

Trať byla vytyčená v ulicích Jungmanova, kde byl také start a cíl, a dále pak směrem k ONV, kde závodníci zatočili doleva na ulici Vejdovského a pokračovali k dnešnímu Kauflandu ulicí Štursovou. Potom opět zatočili doleva do ulice Božetěchova a vzápětí doprava do ulice Fibichova, kde po delší rovince zabočili doleva na Hálkovu a po krátké rovince opět zatočili doleva na Jungmanovu ke startu.

Trať měřila 815 metrů. Závod se jel formou rozjížděk po šesti jezdcích, kdy se utkávali každý s každým a nejlepších šest potom postoupilo do finále. Ve finále zvítězil Vojtěch Petřík z Olomouce před Františkem Gönzlerem z Nového Jičína a Jiřím Tužkou z Olomouce.

Plánek tratě prvního závodu motokár v Olomouci-Hodolanech v roce 1962Plánek tratě prvního závodu motokár v Olomouci-Hodolanech v roce 1962Zdroj: archiv Jana Strnadla

Takto psal o prvním závodě motokár v Olomouci okresní obdeník Stráž lidu 11. 5. 1962:

Okresní noviny Stráž lidu informují o prvním závodu motokár v Olomouci.Okresní noviny Stráž lidu informují o prvním závodu motokár v Olomouci.Zdroj: archiv Jana Strnadla

Rok 1963: Druhý závod motokár v Olomouci-Lazcích

Další závod se jel v Olomouci 8. září 1963 – tentokrát již jako Krajský přebor. Ne však v Hodolanech, kde se střídaly povrchy vozovky kostky s asfaltem, ale v ulicích na Letné, kde byl jednolitý asfaltový povrch. Také tento závod uspořádal automotoklub Svazarmu při Lokomotivním depu ČSD Olomouc.

Trať druhého závodu motokár v Olomouci, konkrétně v Lazcích.Trať druhého závodu motokár v Olomouci, konkrétně v Lazcích. Závodní okruh byl vytyčen v ulicích Krameriova (tam byl také start a cíl), Hanušova, Václava III. a Klicperova. Měl délku 850 metrů.Zdroj: archiv Jana Strnadla

Další mistrovské závody se začaly jezdit v různých místech severní a jižní Moravy. Ale o tom, že by se v Olomouci v následujících letech 1964 - 1972 pořádaly nějaké další motokárové závody, jsem se nedověděl ani od motokárových pamětníků, ani jsem nenašel v archívních novinách žádné zmínky.

Ve třetím díle našeho unikátního seriálu si přiblížíme velký nástup Olomouce na motokárovou mapu Evropy i osobu Zdeňka Šebesty, muže, bez kterého by se v hanácké metropoli nikdy nemohlo jet mistrovství Evropy či světa.

Závody motokár na bývalém Spartakiádním stadionu v Olomouci
Motokáry v Olomouci! Podívejte se na unikátní prvomájové retro

Kdo je Jan Strnadl?

Jan StrnadlJan StrnadlZdroj: archiv Jana Strnadla
Autor dokumentu Historie motokrár v Olomouci 1961 – 1992 je pamětník a člen vrcholového managementu pořadatelského sboru mezinárodních závodů motokár v Olomouci v letech 1973 – 1990. V letech 1974 – 1982 byl nejdříve vedoucím tiskového střediska mezinárodních závodů motokár Grand Prix Sigma a v letech 1986 – 1990 tajemníkem mezinárodních závodů motokár Grand Prix Olomouc. Od roku 1970 až do roku 1992 byl dopisovatelem Československého sportu a motoristického časopisu Svět motorů, kde se specializoval právě na problematiku motokárového sportu v tehdejším Československu.

"Předesílám, že cílem těchto a následujících řádků nebylo a není sestavit podrobnou historii a podrobnou časovou osu vzniku motokár a motokárového sportu u nás. Je to dáno tím, že mnoho přímých účastníků a aktérů těchto motokárových událostí ji není mezi námi a mně se podařilo dát dohromady jen nepatrnou část fotodokumntace a textových informací z počátků motokárového sportu v Olomouci. Je to tedy jen přenesení vzpomínek a fotografií buď mých, kamarádů redaktorů a fotografů, nebo bývalých motokáristů či příznivců motokárového sportu, kteří mně zaslali nějaké materiály a také moje osobní vzpomínky nebo záznamy rozhovorů s nimi z doby jejich aktivního závodění a doby, kdy motokáry u nás začínaly. Říkám to proto, že nejsem žádný historik ani odborník na motory či stavby podvozků a nebyl jsem členem žádného vrcholového motokárového orgánu. Upozorňuji na to hned na začátku, aby mě „nekamenovali“ všichni ostatní bývalí motokároví závodníci, organizátoři, pořadatelé, dobrovolníci a obětavá pracovníci, kteří se ve své době pohybovali kolem závodů motokár."

Jan Strnadl