Právě ve spolupráci s pamětníkem a důležitým členem pořadatelského sboru jsme pro vás při příležitosti významného padesátiletého jubilea připravili jedinečný seriál o historii motokárových závodů v Olomouci. Věděli jste, že u toho vůbec prvního byl i dědeček slavného MMA zápasníka Karlose Vémoly?

V povídání pana Strnadla se dostáváme k důležitému dni 14. června 1986. Právě tehdy se totiž po čtyřleté pauze, kdy skončila podpora slavné Grand Prix ze strany Sigmy, závody motokár do Olomouce vrátily. Jak náročné to bylo a kdo za vším stál?

ČÁST 11. - Jak Zlatý klas Štěpánov obnovil pořadatelství závodů v Olomouci

Na konci roku 1984 odešel Zdeněk Šebesta z Agroteamu Štěpánov a na místo vedoucího motokárové sekce byl jmenován Karel Slavík. Ten se potom v roce 1985 stal předsedou Asociace motokár ČSSR a od roku 1986 také ředitelem mezinárodních závodů motokár Grand Prix Olomouc, které až do roku 1989 pořádal AMK Agroteam Štěpánov a zaštiťoval JZD Zlatý klas se sídlem ve Štěpánově.

Karel Slavík s Milanem ŠimákemKarel Slavík s Milanem ŠimákemZdroj: Deník/VLP ExternistaJe třeba mít na mysli skutečnost, že pořádání těchto závodů v té době bylo stále na základě dobrovolnosti, zájmu a nadšení pro tuto disciplínu a hlavně – vše jsme mohli dělat až po pracovní době.

V té době jsem měl v Agroteamu na starosti propagaci ve sdělovacích prostředcích a tiskové středisko při Grand Prix Olomouc 1986. Měl jsem vždy čerstvé informace ze zákulisí, příprav a novinek z kartingové komise, a tak jsem mohl posílat do novin a časopisů ty nejčerstvější a nejaktuálnější informace.

V letech 1987 – 1988 jsem kromě propagace Agrotýmu byl i tajemníkem závodů motokár GP Olomouc.

Kdo bude ředitelem?

Celou akci musel někdo finančně zaštítit a zafinancovat. Něco zaplatili sponzoři z reklam na stadionu a na propagačních materiálech, ale to hlavní garantovalo díky pochopení a podpoře představenstva a hlavně jeho předsedy Františka Axmanna JZD Zlatý klas Štěpánov.

Samozřejmě, že ředitelem závodů musel být někdo z Agroteamu. Protože jsem byl jeden z těch, kteří silně „tlačili na pilu“, aby se v Olomouci zase jely závody motokár, chtěli, abych byl ředitelem já.

Zleva Otakar Láhner, Jan Strnadl, Jozef Konopka, Jaroslav Rusek a František KonopkaZleva Otakar Láhner, Jan Strnadl, Jozef Konopka, Jaroslav Rusek a František KonopkaZdroj: Deník/VLP ExternistaJenže já jsem neměl z řízením nějaké větší organizace a lidí žádné zkušenosti, necítil jsem se na to, a tak jsem tuto nabídku odmítl. Po dlouhém přemlouvání a přesvědčování jsme nakonec umluvili Karla Slavíka, který měl zkušenosti s řízením organizace, aby funkci ředitele závodů GP Olomouc vzal.

Já i Karel Slavík jsme v té době byli zaměstnanci Benziny Ostrava a oba jsme měli kanceláře na pobočce Olomouc. Karlem Slavíkem mně byla přidělena automaticky propagace, a protože jsem už měl z GP Sigma a také ze své novinářské činnosti zkušenosti se sdělovacími prostředky a dobře jsem ovládal psaní na stroji, tak to bylo jasné.

Byla vytvořena základní čtyřčlenná pracovní skupina, ve které byli ještě Otakar Láhner jako vedoucí sekretariátu a Jaroslav Rusek.

Nové role

Sami jsme se postavili do role těch, kdo budou muset tvořit, organizovat, řídit a zadávat úkoly jednotlivým vedoucím příslušných odborů a sekcí.

Protože jsme se všichni zúčastňovali všech pracovních ředitelství při GP Sigma a dostávali jsme všechny zápisy a seznamy členů pořadatelského sbor, mohli jsme se aspoň částečně opřít o základní organizační schéma závodu a začít stavět nový pořadatelský sbor.

Oslovili jsme v první řadě kamarády a známé, se kterými jsme dříve spolupracovali a také jsem dal do okresních olomouckých novin článek, že připravujeme obnovení závodů motokár v Olomouci a že máme zájem o nové spolupracovníky. Byl to dobrý tah a podařilo se nám dát dohromady potřebný počet pořadatelů.

Obložení nebezpečných míst balíky se slámouObložení nebezpečných míst balíky se slámouZdroj: Deník/VLP Externista

Politické svolení

Jako každý závod organizovaný pod hlavičkou Svazarmu, bylo třeba nejdříve o pořadatelství a schválení zažádat na všech stupních politického a společenského žebříčku.

Agroteam Štěpánov. František Axmann, bývalý předseda JZD Zlatý klasAgroteam Štěpánov. František Axmann, bývalý předseda JZD Zlatý klasZdroj: archiv Jana StrnadlaJe třeba mít stále na paměti, že se jednalo o dobu před rokem 1989. Tento úkol na sebe vzal předseda JZD Zlatý klas Štěpánov František Axmann, který díky svému společenskému postavení, vlivu v okresních, státních a i svazarmovských orgánech všechno potřebné vyřídil.

Naším úkolem bylo postavit dráhu a vybudovat celé zázemí potřebné pro mezinárodní závod. Byla to pro nás pro všechny tvrdá škola a zkouška vytrvalosti a obětavosti.

Zkušenosti, které jsme v období příprav Grand Prix Olomouc 1986 nasbírali, se nám potom zúročily a velmi hodily při přípravách dalších, nyní již mezinárodních závodů, s vyvrcholením pořadatelství MS a ME v roce 1989.

Více než roční přípravy, pak to vypuklo

Vlastní závod jsme začali připravovat někdy květnu 1985. První akci jsme připravili na 14. června 1986 s novým názvem Grand Prix Olomouc, která se jela jako mistrovství ČSR-B.

Plakát Grand Prix Olomouc 1986Plakát Grand Prix Olomouc 1986Zdroj: Deník/VLP ExternistaMimo to byl vypsaný ještě volný závod GP Olomouc. V přípravách a zabezpečení nám velmi pomáhala armáda - jeden spojařský útvar, jehož velitel byl velkým příznivcem těchto závodů.

Významný podíl na přípravě měli zaměstnanci JZD Zlatý klas ve Štěpánově, kteří i když měli dost svých starostí při plnění povinností v družstvu, tak ještě po pracovní době například dováželi a rozmisťovali balíky slámy okolo dráhy a vytvářeli bezpečnostní bariéru všude tam, kde to bylo potřeba.

Závod se nám nakonec vydařil jak po sportovní, tak i po společenské stránce. Jak se říká, s jídlem roste chuť a po vyhodnocení závodu a společné schůzi celého pořadatelského sboru jsme si řekli, že bychom mohli zkusit uspořádat závod s mezinárodní účastí.

Byli jsme si vědomi toho, že nám zase přibude několik nových vrásek a mnoho dalších nových problémů, ale plné ochozy stadionu nám k tomu dávaly energii a i určitý závazek vůči olomouckým divákům, kterých chodilo na závody v Olomouci vždy minimálně 10 000, což nejen v republice, ale i v Evropě nemělo obdoby.

Jan Strnadl

Všechny díly našeho seriálu:

V roce 1982 se jela poslední Grand Prix Sigma. Kapotovaná motokára Ulfa Svensena
FOTO: První kapotovaná motokára v Olomouci a poslední GP Sigma
Fotky Petra Vysloužila z motokárového mistrovství Evropy v Olomouci.
FOTO: Mistrovství Evropy motokár v Olomouci 1980: Šimáka liják nezastavil!
Motokárové mistrovství Evropy v roce 1980 bylo do té doby největší událostí svého druhu. Závody sledovalo 20 000 lidí i Československá televize.
OBRAZEM: Televizní přenos motokár z Olomouce v roce 1980, který málem nebyl
Agroteam Štěpánov. Sestava z konce roku 1980.
Historie motokár v Olomouci: Ve Štěpánově vznikl „neporazitelný“ Agroteam
Grand Prix Sigma v roce 1978 přivedla do Olomouce jezdce kapitalistických zemí včetně nejrychlejších Italů. Nic ale nebylo zadarmo. Prvomájový průvod byl povinností
Historie motokár v Olomouci: Když poprvé dorazili i Italové a deset tisíc diváků
Grand Prix Sigma 1977. Start jedné z rozjížděk
Historie motokár v Olomouci: Proměna v Mekku Československa. Podívejte se
První závod motokár na Spartakiádním stadionu v Olomouci v roce 1973.
Historie motokár v Olomouci: z ulice na Spartakiádní stadion. Unikátní fotky
Zdeněk Šebesta byl mužem, který v Olomouci udával směr motokárového závodění. Zde při zahajovacím projevu před ME v roce 1980.
Historie motokár v Olomouci: Na evropské výsluní kormidloval Zdeněk Šebesta
První závod v Hodolanech 11. května 1962.
Historie motokár v Olomouci: První závody pořádal i dědeček Vémoly
Start vůbec prvních závodů na Spartakiádním stadionu v roce 1973. V listopadu to bude padesát let.
Historie motokár v Olomouci: Úvod do unikátních vzpomínek pamětníka