A právě výjezdům za hranice naší republiky se aktuálně věnují hraničtí bikeři v naplno rozběhnuté sezóně – Maďarsko, Slovensko, Itálie a Rakousko tak mohly a mohou být svědky jejich soubojů s náročností tratí, sebou samými i soupeři z různých zemí světa.

V České republice již patrně není mezi po sportovní stránce ceněnými maratóny závod, který by hraničtí maratónci neokusili. Je tedy pochopitelné, že další výzvou pro jejich sportovní vášeň jsou závody zahraniční.

Sezona horských kol nyní běží naplno a v polovině července patří dva za sebou jdoucí víkendy již tradičně dvěma významným akcím v Alpách: Südtirol Dolomiti Superbike v italské Villabasse a Salzkammergut Trophy v rakouském Bad Goisernu.

Předcházel jim ale maďarský Duna Marathon, který je zařazen do mezinárodního seriálu Inter Mountain Series. Asi v půli cesty mezi maďarskou metropolí Budapeští a slovenským Štúrovem leží na břehu Dunaje nevelké, avšak starobylé město Visegrád.

Kdysi venkovské sídlo uherských panovníků se dodnes pyšní dominantou v podobě mohutného hradu, pod nímž se 4. července sešlo na 1800 startujících z deseti zemí. Ačkoliv hraničtí cyklisté předpokládali rovinatý závod v okolí Dunaje, maďarské tratě je překvapily svou náročností a jezdivými tratěmi v bukových lesích, kde se mohli schovat před spalujícím sluncem.

Čemu však neunikli bylo všudypřítomné bláto, které na některých místech znemožnilo jízdu: „Lepkavým jílem se nám úplně zalepila kola, tolik kilometrů jako dnes jsem ještě v závodě nenachodil,“ žehral v cíli zablácený Tomáš Gladiš.

Jedenácté místo v cíli však pro hranického bikera bylo příjemným překvapením, zvlášť když závod ovládli Švýcar Kugler a Němec Genze, kteří patří do nejužší evropské bikemaratonské špičky. V kategorii amatérů pak hranický jezdec obsadil čtvrtou příčku, od bronzu jej přitom dělilo jen 12 vteřin.

„Je to škoda, ale nedá se nic dělat. Sil jsem měl dost, ale soupeři patrně zvolili lepší vzorky plášťů. Já jsem pět minut čistil kolo v potoce, aby se mi vůbec roztočila kola,“ líčil Tomáš zážitky ze 100 km dlouhé tratě. Druhým hranickým bikerem pak byl na kratší trati 65 kilometrů Miroslav Grammer, který dojel na 59. místě.

Hned následující víkend se konal v Itálii Südtirol Dolomiti Superbike, který společně s výše zmíněnou Salzkammergut Trophy v Rakousku patří ke špičkovým MTB maratónům s bohatou mezinárodní účastí. Oba závody charakterizuje atraktivní prostředí, ale také vysoká sportovní hodnota.

Obě akce hostily v minulosti významné světové podniky jako je světový pohár nebo mistrovství světa. Není proto překvapením, že obou závodů se účastní přes 3000 závodníků ze třiceti zemí světa. A mimo jiné zásluhou hranických cyklistů na nich má své zastoupení i Česká republika.

Zatímco rakouské tratě v okolí Bad Goisernu již hraničtí cyklisté znají (Karel Hartl zde startoval v každém z uplynulých čtyř ročníků), vábení Itálie a jihotyrolských Dolomit zatím bikeři z Hranic odolávali. Tomáš Gladiš (Ghost - mojekolo. cz) se odhodlal atmosféru Superbiku okusit již v loňském roce, ale nakonec mu v odjezdu zabránila borelióza.

Letošní patnáctý ročník legendárního závodu si již ale nemohl nechat ujít. Čekalo na něj těžkých ale překrásných 115,5 kilometru v úchvatné scenérii oblasti Hochpustertal, během nichž se dvakrát stoupalo do výšky přes 2000 metrů nad hladinou moře.

Příprava na podobné závody je dlouhodobá a u závodníků je zcela běžné, že jejich roční objemy činí přes 20 tisíc tréninkových kilometrů na kole.

„Asi měsíc před zahraničními závody jsem se snažil tomu přizpůsobit i svou přípravu, takže s méně než 100 kilometry denně jsem se z tréninku vracel výjimečně. Bylo potřeba zvyknout si sedět dlouho na kole a na dlouhé kopce, ačkoliv na 20 kilometrů dlouhá stoupání se v okolí Hranic dokonale připravit nedá,“ podělil se o detaily své přípravy Gladiš.

Hranický závodník v Itálii zajel nejlepší český výsledek když cílovou pásku protnul jako pětačtyřicátý v celkovém pořadí a druhý v kategorii amatérů.

„Do Dolomit jsme jeli už dva dny před závodem, abych si i trochu zvyknul na pro Čecha nezvyklé nadmořské výšky. I tak jsem ale měl v závodě potíže dostat se do závodních tepů. Ze začátku jsem se i proto nikam nehrnul – je to lepší, než kdyby mi pak došly síly a nevyjel na poslední kopec. Svým kolegům ze skupiny, s nimiž jsem absolvoval většinu tratě, jsem se ale právě v cílovém 22 km dlouhém kopci vzdálil, tam už nebylo na co čekat,“ popsal průběh závodu hranický jezdec.

Vyvrcholením zahraničního závodění bude již tento víkend rakouský Bad Goisern, kde jsou pod známým vrcholem Dachstein připraveny tratě čtyř délek.

Zatímco Tomáš Gladiš se „spokojí“ se 110 kilometry, jeho kolega, aktuálně čtvrtý z maratónu ve slovenském Zvolenu, Karel Hartl (Subway – Unibon - Marin Team) je jedním z mála odvážlivců, který se vydá na dokonce 210 kilometrů dlouhou jízdu. Během ní nastoupá neuvěřitelných 11 tisíc výškových metrů a v sedle svého kola stráví okolo jedenácti hodin.

Start závodu je proto již v pět hodin ráno ještě za svitu pouličního osvětlení. Pro někoho by se mohla podobná vyjížďka rovnat rozsudku smrti, hranický cyklista však k závodu přistupuje jako k dobrodružství. „Těším se,“ shrnul stručně s tajemným úsměvem Karel Hartl.

Miroslav Chládek