Rok 2014 byl pravděpodobně tím nejúspěšnějším ve tvé dosavadní sportovní kariéře. Je to opravdu tak?

Ano, minulý rok byl určitě mým nejúspěšnějším. Celá sezona začala na konci dubna reprezentačními testy v Račicích, které jsem vyhrál. To ovšem bylo pouze součástí přípravy na nominační závod na mistrovství Evropy juniorů, které se konalo v červnu.

Zamířil jsi rovnou na „Evropu", nebo jsi závodil i na dalších akcích?

Před tímto závodem jsem absolvoval například mezinárodní regatu ve slovenských Piešťanech. Tam jsem dojel druhý na K1 1000 metrů. Na nominačních závodech jsem nasbíral šest druhých míst a nominoval jsem se na K2 1000 a 500 metrů. Následovalo společné soustředění a sjíždění posádky a místo přebíraní vysvědčení jsem ve Francii nedaleko Paříže závodil.

Mluvíš o vysvědčení. V této souvislosti mě napadá otázka, zda se dá stíhat škola a zároveň provozovat sport na špičkové úrovni?

Se školou to stíhám, i když je to náročné. Ranní fázi tréninku musím mít třeba v půl šesté, abych byl ve škole včas. Stíhám to ale normálně i s denním studiem, nemám individuální plán.

Jak to ve Francii pokračovalo?

Po tuhých kvalifikačních jízdách, kdy jsme se (spolu s olomouckým Filipem Skládalem – pozn. red.) jen tak tak propracovali do finále, nikdo nečekal, že by se nám mohlo podařit něco zajet. Nečekali jsme to ani my. Ale přišlo příjemné překvapení a na kilometrové olympijské trati jsme skončili druzí. Totéž se nám povedlo zopakovat o měsíc později v maďarském Szegedu na mistrovství světa. Nečekaně jsme potvrdili, že Evropa nebyla náhoda.

Po tvém úspěchu na mistrovství světa, byl jsi ještě na nějakých závodech?

To byl v podstatě konec mé hlavní závodní sezony. Účastnil jsem se ještě Mistrovství České republiky na krátkých tratích, ze kterého jsem dovezl šest titulů. Sezonu jsem definitivně ukončil závodem v maratonu v Týně nad Vltavou.

Jaká bývá na vrcholných závodech atmosféra?

Ta je většinou uvolněná. Aspoň já se tak cítím. Někteří se stresují, ale mojí předností je silná psychika a klidná hlava, proto jsem schopný podat vždy vynikající a spolehlivý výkon.

Kdo tě na závody doprovází?

Na domácích závodech se mnou jezdí celý oddíl, ale na reprezentační akce jezdím z Hranic sám. Pouze na mistrovství světa se byli za mnou podívat mladší hraničtí závodníci a trenér. Rodina se mnou nejezdí, ale rádi mě sledují v přímých internetových přenosech.

Jak vlastně probíhá tvůj celoroční trénink?

Trénuju denně, a to ve dvou fázích. Trénuju hlavně v Hranicích, ale často jezdím různě po soustředěních. Během loňské sezony jsem měl přibližně patnáct týdnů soustředění mimo Hranice, některé i v zahraničí.

Jaké jsou tvé ambice pro rok 2015?

Letošní sezona bude těžká, protože mě čeká první rok v kategorii mužů a upřímně vůbec nevím, co od toho mám čekat. Je přede mnou spousta velkých akcí, nejenom mistrovství Evropy a světa dospělých i mládeže do 23 let, ale i Evropské hry, na které bych se mohl nominovat. Mé minimální ambice začínají na účasti na MS U23. Je to i kvůli oddílu USK Praha, kam jsem přestoupil. Ten vyžaduje, abych si udržel svou současnou pozici.