Letos se na přelomu srpna a září do Ruska vrací a s nejlepšími otužilci zemí bývalého Sovětského svazu se bude snažit uplavat šedesát kilometrů v řece Volze. Poplave se pod záštitou armády ruské federace, která sdružuje nejlepší otužilce Ruska.

Přípravou musel Poljanský navázat na ukončení rekonvalescence po viróze, kterou si dovezl z Titicaca: "V polovině června jsem byl na týdenním soustředění v Chorvatsku, kde jsem si zdokonalil plaveckou přípravu v moři. Plavu nárazově na Slezské Hartě bez doprovodu a dopomoci, dva až tři kilometry, s cílem navyšovat tréninkovou dávku. Běh jsem z důvodu efektivity vyměnil za rychlou chůzi a lehce cvičím v posilovně, pod vedením trenéra kulturistiky pana Milana Rumla. Přerovská vodní příprava probíhá v řece Bečvě. Po skončení noční směny v Meoptě složím věci do úkrytu a od nemocnice plavu k železničnímu mostu, kde mám připraveny druhé věci. Obleču se a jdu na ranní směnu do druhého zaměstnání.“

Přerovský plavec pracuje až 16 hodin denně a spí kolem pěti hodin. „Je to nejtěžší období mého života - probíhá příprava na Rusko, vykonávám dvě zaměstnání a do bytu se vrátím až koncem září,“ přiblížil své životní strasti Pavel Poljanský. „Když se mi v Rusku podaří dobře se prezentovat, poplavu příští rok v létě pod vlajkou ruské federace kanál La Manche za dozoru anglických rozhodčích z Folkestonu a ruských z Moskvy. Poplavu to na protest proti americké protiraketové základně na území České republiky,“ prozradil své plány.

A závěrem dodává: „Cítím se opět být tím neporazitelným sovětským tankem, kterého nic nezastaví na cestě za jeho vítězstvím.“