ROZHOVOR

Jaké jsou u vás novinky z letní sezony?

Přes léto jsme se účastnili několika závodů. V červnu jsem já odjel na Mistrovství Evropy do Nitry. Bohužel se tam našemu týmu celkově nedařilo tak, jak jsme si představovali.

Skončil jsem třináctý. Byl to asi jeden z největších závodů letošní sezony, který se v Evropě konal.

Potom jsem s naším týmem žen odcestoval na tři týdny do Maďarska, kde se uskutečnilo Mistrovství světa v ženské kategorii. V srpnu jsem se ještě zúčastnil jednoho závodu, který byl vlastně předzávodem pro Mistrovství světa, které se bude v Maďarsku konat příští rok.

Skončil jsem celkově druhý. Na přelomu prosince a ledna se chystám do Chile na světové finále Grand Prix, kam jsem byl nominován jako vítěz jednoho z devíti nominačních závodů, který se konal na podzim loňského roku v Nitře.

Probíhaly v oblasti bezmotorového létání také nějaké další závody?

Ano, bylo to regionální Mistrovství České republiky, kterého se účastnili i někteří naši piloti. Umisťovali se většinou kolem patnáctého místa z celkových šedesáti účastníků. Potom už byl jenom jeden závod – Mistrovství republiky juniorů, kde Radek Krejčiřík obhájil loňský titul a opět vyhrál.

Ještě nikdy se nikomu nepodařilo, aby vyhrál dvě Mistrovství republiky v jednom roce – seniorské i juniorské. Navíc mu ještě nebylo osmnáct, takže v seniorském mistrovství republiky byl historicky nejmladším vítězem.

Jak dlouho už působíte v této branži a jaké byly vaše začátky?

Je to už přes 30 let, od roku 1978. Dostal jsem se k tomu přes modelařinu a přes kamarády, kteří mě dovedli na letiště. Začalo mě to bavit.

Dá se říct, co se za tu dobu změnilo?

Změnilo se toho strašně moc. Tenkrát byla hluboká totalita a létat nesměl každý. Mohli to dělat jen ti, kteří měli prověření Státní bezpečnosti.

To byla jedna věc. Také se mohlo létat jenom někdy a někde. Celý vzdušný prostor řídili vojáci.

Zase na druhé straně bylo skoro všechno zadarmo. Létání vás skoro nic nestálo, všechno bylo dotováno. Takhle to probíhalo až do roku 1989, kdy se nemohlo létat přes státní hranice. Nebylo ani možné jet do zahraničí, půjčit si tam letadlo a létat tam.

Po revoluci se všechno změnilo. Na druhé straně ale musíte všechno zaplatit. Tento sport není levný, stojí vás to desítky až stovky tisíc korun každý rok.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Máte nějaké období třeba přes zimu, kdy se nelétá?

Zimní přestávka v Evropě existuje, protože není vhodné počasí pro létání na větroních. Ovšem zase na jižní polokouli je léto v době, kdy u nás je zima, takže tam je počasí vhodné.

Mám v plánu účast na již zmíněném finále Grand Prix v lednu v Chile, což bude moje vyplnění zimní přestávky.

A během podzimu budou ještě probíhat nějaké soutěže?

Soutěže již v Evropě nebudou, ale být vhodné podmínky pro létání výškových letů. Začne foukat silný podzimní vítr ve správném směru, takže za některými pohořími vznikají podmínky vhodné pro lety v několika tisících metrech. Takže tohle trénujeme na podzim, protože se nám to hodí i v některých soutěžích v horském terénu.

Máte vy nebo váš syn nějaký životní cíl, kterého byste chtěli dosáhnout?

Nevím, jaký je životní cíl mého syna, ale myslím si, že snem každého pilota je vyhrát Mistrovství světa. Toho jsem ještě nedosáhl, ale celou kariéru se o to snažím. Uvidíme.

Příští rok je Mistrovství světa v Maďarsku a s největší pravděpodobností se ho zúčastním. Pokud jde o syna, ten je ještě v juniorské kategorii a pro juniory bývá Mistrovství jen jednou za dva roky. Uvidíme jestli jeho výkonnost do roku 2011 zůstane taková, jaká je, aby se nominoval do státní reprezentace. Kdybychom zůstali ještě u syna Radka…

Jak dlouho se už on věnuje létání?

On k tomu přišel velice jednoduše. Rodiče oba létají, takže od malička trávil na letišti spoustu času. Na větroních se může létat od 14 let, takže v té době se sám rozhodl, že by to chtěl dělat.

Za tu dobu odlétal základní výcvik a pak začal létat i závodně. Jeho první závodní sezona byla loni, kdy byl na svých prvních dvou závodech a Mistrovství republiky juniorů vyhrál.

Letos absolvoval čtyři závody, z nichž dva nejvyšší vyhrál. Jak se mu bude dařit dál, to se uvidí.

Je hodně složité naučit se létat, nebo myslíte, že by to po určitém výcviku zvládl každý?

Pro mě to složité není, ale mám bohaté zkušenosti s tím, že učím lidi létat. Ne všichni to zvládnou. Jsou takoví, kteří toho musí nechat. Není to ani složité, je to spíš o vrozených vlohách.